Na cestě k euru

To, že lotyšská vláda a centrální banka neochvějně sledují vytyčený cíl – zavedení eura od 1. ledna 2014 – cizince překvapí. Podle průzkumu, který si loni v srpnu objednala Lotyšská národní banka, si co nejrychlejší zavedení jednotné měny přeje pouze 13 % občanů. 21,9 % dotázaných soudí, že by se euro nemělo zavádět v nejbližších letech, a 59 % je jeho přijetí nakloněno málo, anebo vůbec.

Vláda nicméně postupuje vpřed, neohlížejíc se nalevo ani napravo. Loni v září byly všechny lotyšské ukazatele v souladu s kritérii nutnými pro vstup do eurozóny. Slabé nadšení veřejnosti vyplývající z průzkumu vládě nijak nebrání pokračovat tímto směrem. Lotyšští politici jsou na permanentní negativismus obyvatelstva, s nímž přistupuje ke všem politickým otázkám, zvyklí už dlouho. Stejně tak konstatovali, že voliči mají neuvěřitelný talent věřit dvěma protichůdným skutečnostem. Společnost je podle průzkumů vůči euru skeptická, ale premiér Valdis Dombrovskis, hlavní a nejviditelnější zastánce jeho zavedení, se na žebříčku popularity stále drží na předních místech.

Milovaný lat

Také opoziční strany si zjevně uvědomují, že stavět se otevřeně vůči euru znamená hnát loď na mělčinu. Odmítavý postoj vůči jednotné měně lze vysvětlit jednak citovým poutem k milovanému latu [lotyšská měna], jednak reflexem v podobě odmítání všeho nového a neznámého. V žádném případě nejde o hluboce zakotvený národní odpor nebo důsledek racionální politické a ekonomické argumentace.

Přijetí jednotné evropské měny navíc nahrávají některé poměrně silné argumenty. Většina lotyšských podnikatelů vidí pozitivní přínos eura v odstranění rizikových faktorů spojených s národní měnou. Euro rovněž umožní ušetřit na měnových převodech a napomůže obchodu. Celosvětově uznávaný expert Andres Aslund na téma ekonomiky zemí střední a východní Evropy prohlásil, že díky členství země v eurozóně bude moct lotyšský bankovní sektor v případě nové krize využívat prostředky ECB, což může pro malý stát disponující četnými zahraničními vklady zanmenat silnou motivaci. Nezanedbatelný je i zisk na poli geopolitiky: čím bude EU ve všech oblastech integrovanější, tím bude odklon od ruské zóny vlivu citelnější.
Nedávná krize eurozóny jasně ukázala, že zavedení společné měny není samo o sobě zárukou blahobytu a hospodářského rozvoje. Lotyšská národní banka nicméně spolu s vládou šíří velmi optimistické prognózy o tom, jaké výhody euro zemi přinese.

Přesvědčení o zvýšení cen

Přibude zahraničních investorů a stát si bude moct půjčovat s nižším úrokem. Tyto prognózy se ale nemusejí naplnit.
Nicméně to, že se přislíbené výhody nakonec nedostaví, představuje ve srovnání s inflací a účastí státu na záchranných balících pro členské státy eurozóny daleko menší politické riziko. Naděje, že nedojde na další odpis řeckého dluhu, se ztenčuje. Tato situace není nikterak výjimečná, protože podobnou nenávratnou finanční pomoc bude třeba poskytnout každé zemi postižené krizí. Kdyby bylo Lotyšsko nuceno výrazně přispět na záchranu bohatších států, než je samo, mohlo by to vyvolat velmi příkrou a nelítostnou politickou reakci. Občané jsou také přesvědčeni o tom, že se zvýší ceny.

Rok 2014 není pouze rokem zavedení eura, ale i rokem voleb do Saeimy [lotyšského parlamentu]. Veškeré ekonomické problémy, a zejména zvyšování cen, budou občané považovat za důsledek zavedení eura. Pokud nové oběživo, které v lednu naplní lotyšské peněženky, ztratí rychle na hodnotě, pak za to koaliční strany, které ho prosadily, draze zaplatí, hlavně v říjnu u volebních uren.