Faunův dům v Pompejích. Naleziště je ukázkou nedostatku prostředků na údržbu kulturního dědictví.

Na staré kameny nejsou peníze

Kúře úsporných opatření, kterou podstupují evropské státy, zejména na jihu kontinentu, neuniklo ani kulturní dědictví. Právě zde se soustřeďuje značná část památek – a rovněž s nimi souvisejících škrtů s katastrofálními následky.

Zveřejněno dne 10 srpna 2012 v 15:42
Faunův dům v Pompejích. Naleziště je ukázkou nedostatku prostředků na údržbu kulturního dědictví.

Krizi eura a Peloponéskou válku nelze srovnávat. V obou případech ale recese ohrožuje svými civilizačními armádami (ať už složenými z mužů v tmavých oblecích nebo vizionářů v bílých tunikách) svět takový, jaký byl. Evropě se možná nakonec povede lépe, ale už nebude stejná. Ani její občané ani její dědictví nevyjdou z této recese beze škod.

Když se nedostává peněz na důchody, zdá se malicherností požadovat je pro staré kamení. Řecké kulturní dědictví si přitom také zasluhuje úctu. Vždyť právě v Řecku vznikla demokracie, politický systém usilující o univerzalitu. A také se zde zrodila určitá myšlenka Evropy.

Ohroženo je i staré kamení. Je zvláštní, že civilizace, které bývaly kolébkou historie a západního umění, dnes patří k zemím, jimiž nejvíc smýká současné schéma donekonečna se řetězících krizí a škrtů. Na území Řecka, Itálie, Španělska a Portugalska se nachází celkem 122 památek zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictvíUnesco (tj. 13 % všech zapsaných památek). Nahradí slavnou minulost staveb, jako je římské Koloseum, nejistá budoucnost? Z velkého římského amfiteátru financovaného císařem Vespasianem odpadají celé bloky kamení a jeho jižní část se před zděšenými zraky Italů propadla zejména kvůli hustému automobilovému provozu již zhruba o 40 centimetrů. Veřejný rozpočet je tak hubený, že 25 milionů eur na opravu amfiteátru, jehož slavnostnímu otevření věnoval císař Titus stodenní oslavy, nakonec poskytne výrobce obuvi Diego Della Valle. Neduhy krásných Benátek bude rovněž léčit soukromý lékař: opravu Mostu nářků financoval z příjmů z reklamy klenotník Bulgari.

Evropa se rozpadá v místech, kde se zrodila

Itálie má na seznamu Unesco zapsaný vůbec největší počet památek (47). Bohužel je ale také smutnou pravdou, že dějiny netvoří jen pokrok. Z 2,3 miliard eur věnovaných z rozpočtu na kulturu v roce 2001 zbylo v roce 2012 pouhých 1,4 miliard.

Newsletter v češtině

Právě tak dochází ke zkáze význačných historických míst, jako třeba Pompejí. Redaktoři listu Corriere della Sera Gian Antonio Stella a Sergio Rizzo uvádějí řadu příkladů potvrzujících soumrak italského umění v publikaci nazvanéVandali. L’Assalto alle bellezze d’Italia [Vandalové. Útok na krásy Itálie]. „Naše jediné bohatství – krajina, muzea, středověké vesnice – se stalo obětí agrese, ačkoliv by jedině ono mohlo být v době krize pokladem země,“ lituje Gian Antonio Stella.

Evropa se rozpadá v místech, kde se zrodila. Německo, které v devatenáctém století Řeky a románské národy tolik obdivovalo, pohlíží nyní na Řecko jako na končetinu postiženou snětí, kterou je třeba amputovat. Úsporná opatření, která požaduje, se negativně odrážejí v soukromých i veřejných peněženkách. Do letošního června byl rozpočet řeckého ministerstva kultury seškrtán o 35 %. A na rok 2013 a 2014 se plánují další úspory na úkor záchrany kulturního dědictví.

Možná by se měly častěji opakovat události z 5. března v muzeu v Olympii, kde ozbrojená loupež potvrdila již dávno zřejmou věc: snižování zaměstnaneckých stavů a škrty ve financích mají své důsledky. V lednu 2012 byly z aténské Národní galerie odcizeny obrazy od Picassa a Mondriana. Střežil je pouze jeden hlídač. „Památky nemají hlas, mají jen nás,“ upozorňují řečtí archeologové v souvislosti se zanedbáváním výjimečného kulturního bohatství země. Řecko se může pochlubit 17 památkami zapsanými na seznamu Unesco, 210 muzei a sbírkami starověkého umění, 250 archeologickými nalezišti a více než 19 000 registrovanými historickými památkami.

V Německu místo fotbalu do muzea

A jak je na tom Španělsko se slavnou minulostí, ale nejistou budoucností? V zemi, která z hlediska počtu památek chráněných Unescem figuruje na druhé příčce (44 zapsaných památek), lze sledovat paradoxní jev: Španělé nedokážou své dědictví tak dobře chránit, ale jejich památky jsou často mnohem méně poničeny.

Víctor Fernández Salinas, profesor humánní geografie na univerzitě v Seville a tajemník španělského výboru Mezinárodní rady pro památky a sídla ICOMOS, poukazuje na prospěšný vliv krize, která ukončila bezohledné spekulace. Španělské kulturní dědictví díky tomu uniklo největší hrozbě. „Největší škody způsobila výstavba golfových hřišť a mrakodrapů, za níž stojí spekulace,“ vysvětluje Salinas.

Smyčka se jihoevropským státům utahuje kolem krku až k zalknutí, existují ale i jiné modely. Francie, která rovněž není plně ve formě, sice také provedla škrty v rozpočtu určeném na ochranu kulturního dědictví, ale omezené. V roce 2012 dosahoval tento rozpočet 380,7 milionů eur, což je o 0,2 % méně než v roce 2011. Opět francouzská výjimka. Britský úřad na ochranu památek hlásí, že vedle Big Benu, který se vychýlil o 43 centimetrů, je ohroženo dalších 3 168 památek, z nichž některé vyžadují „výraznou investici“.

Německo si jde v současné vícerychlostní Evropě klidně dál svou vlastní cestou, jako ostatně ve všech ostatních resortech. Krize tu na rozpočet ministerstva kultury nijak nedolehla; podle spolkového statistického úřadu jeho rozpočet dokonce od roku 2008 soustavně roste. V zemi funguje více než 6 000 dotovaných muzeí, 150 divadel, 130 orchestrů a 84 oper (rozmístěných v 81 lokalitách).

Bernd Naumann, křesťansko-demokratický ministr kultury v druhé vládě Angely Merkelové, pronesl letos v květnu slova ve zbytku Evropy jen stěží představitelná: „Snižovat rozpočet na kulturu by bylo v těchto nejistých časech vážnou chybou.“ V Německu je podle jeho slov „víc lidí v muzeích než na fotbalových stadionech“.

Kultura

Mapování škrtů v kultuře

„Kultura na rozpočtové škrty doplácela vždy – ale jak moc ji dopad úsporných opatření zasáhl?“ těmito slovyuvozuje list celoevropský projekt – ve spolupráci s deníky La Stampa (Itálie), El País (Španělsko), Süddeutsche Zeitung (Německo), Gazeta Wyborcza (Polsko) a Le Monde (Francie) - zmapování projektů a iniciativ, které se staly obětí krize. Čtenáři jsou vyzýváni k doplňování interaktivní mapy ohrožených institucích.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma