Všichni, kdo byť jen chvíli dělali novinařinu, to znají. Jsou rozhovory a události, které jsou přesně takové, jak předem předpokládáte. Ale jsou i ty, které probíhají a dopadnou úplně jinak, než člověk očekával.
Takovým nečekaným rozhovorem byl pro mě na konci minulého roku rozhovor s velice známým maďarským ekonomem, ředitelem Ústavu světové ekonomiky Maďarské akademie věd Andrásem Inotaiem. Elegantní, energický šedesátník totiž na mé otázky, v jak hrozné krizi že to Maďarsko je, odpovídal zcela jinak a vlastně mi ten pohled na Maďarsko jako zemi v neřešitelných problémech vyvracel. Ne že by nepřipouštěl krizi, problémy forintu, to, že bez pomoci Mezinárodního měnového fondu by země na konci roku 2008 málem zkolabovala, ale několikrát během rozhovoru zopakoval myšlenku: „Vypadalo to, že Maďarsko bude příkladem ekonomické katastrofy, černou ovcí střední Evropy, ale ukázalo se, že není.“ A dodával čísla ze statistik, že hospodářství spadlo podobně ve všech středoevropských zemích (se světlou výjimkou krizi nemajícího Polska), že maďarský státní dluh není ve srovnání s mnoha zeměmi unie nijak extrémní a že forint jako měna není už zase o nic méně pevný než česká koruna nebo polský zlotý, že nezaměstnanost je menší než na Slovensku nebo v Polsku. (...)
Celý článek čtěte ZDE, na stránkách Lidových novin.
Pohled z Německa
FIDESZ, horší než rakouská krajní pravice
