Vyberte si jazyk
V loděnicích aténského přístavu Pireus stojí Golfis Yiannis neochvějně mezi oblaky prachu, které víří hřmotné náklaďáky, a klapotem zdvižných vozíků, které vykládají obří kontejnerovou loď. „Tohle je nový evropský Chinatown,“ říká a prstem přitom ukazuje na protější kontejnerový terminál. „Jedna věc je ale jistá, a to, že jsme zaprodali duši Číňanům.“ Terminál č. 2 v kontejnerovém přístavu, kde pan Yiannis (48 let) pracoval posledních 22 let, vypadá naprosto stejně jako terminál č. 1 – možná je o něco širší, ale jinak jej stejně tak obklopují gigantická plavidla a zaplňují obří kontejnery připomínající Lego kostky. Zatímco je ale terminál č. 1 řecký, terminál č. 2 patří nyní Číně.
Čínský loďařský gigant Cosco si v červnu pronajal na 35 let druhý terminál za 3,3 miliard euro, zavázal se investovat 564 milionů euro do zlepšení přístavní infrastruktury, vystavět třetí terminál a téměř třikrát zvýšit přepravní objem přístavu. Kontejnerový přístav sousedící s trajektovým přístavem, který je turistickou bránou na řecké ostrovy, může v současnosti odbavit 1,8 milionů kontejnerů ročně, tedy zhruba 5 000 kontejnerů denně.
Jejich cíl: postavit větší přístav než Rotterdam
Zatímco se mnozí investoři odvracejí od evropských zemí, které se potýkají s krizí, Čína vidí v této situaci příležitost vkročit do Evropy, nakoupit aktiva za atraktivní ceny a získat přístup na hodnotný trh. Stát hodlá vytvořit síť přístavů, logistických středisek a železnic, které by přepravovaly čínské zboží po celé Evropě (v podstatě moderní hedvábnou stezku), dále urychlit obchodní výměny mezi východem a západem a vytvořit si na evropském kontinentě cennou hospodářskou základnu. Z kontejnerového přístavu chce udělat hlavní dopravní středisko, a konkurovat tak svému rivalu Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.
„Číňané usilují o vstupní bránu do Evropy,“ říká řecký vicepremiér Theodoros Pangalos. Nejsou jako ti z Wall Street, kteří dělají finanční investice na papíře. Číňané obchodují s konkrétními věcmi. A pomohou tak skutečné řecké ekonomice. Není to poprvé, co se Čína chytila příležitosti tam, kde ostatní viděli jen nevýhody. Číňané, kteří se opírají o hospodářský boom a silnou měnu, provedli řadu kontroverzních investic do důlního průmyslu a infrastruktur v Africe. Kritici jim vytýkají, že z těžby cenných surovin, kterou zde praktikují, má místní ekonomika jen malý zisk.
Přístavní dělníci se obávají dlouhodobých důsledků toho, že Čína využila hospodářského oslabení země a pronikla do tak zásadního sektoru řeckého hospodářství. Předseda Odboru zaměstnanců loděnic George Nouhoutides ve své kanceláři s výhledem na přístav a změť vysokých domů nakupených na pireuských kopcích o smlouvě tvrdí, že byla „katastrofální“. "Když spolu o smlouvě jednají jedna bohatá země a jedna zadlužená, kdo myslíte, že klade podmínky?,“ ptá se. „Čína chce etiketu ‚Made in Europe‘, daňové úlevy, výhodné podmínky a řecké zájmy ať jdou k čertu.“
George Nouhoutides, který se narodil dva bloky od přístavu, v němž 34 let pracoval, dodává: „Hrají inteligentní hru. Mají 1,5 miliard otroků a peníze na investování, takže si samozřejmě chtějí zajistit přístup na naše trhy. To je katastrofální pro všechny dělníky, nejen pro řecké.“ Katinka Byryschová, zástupkyně ředitele Centra pro evropskou reformu (Centre for European Reform), se ale domnívá, že je nepravděpodobné, že by se čínští investoři chovali v Řecku jako „supi“. „Nebezpečí, že by se Cosco chovalo jako některé čínské důlní či ropné společnosti v Africe, je značně nízké.“ „Řecko je členem EU a jako takové má daleko pevnější právní rámec. Je tu jasně vymezeno, co zahraniční investor smí a nesmí dělat.“
První vrstva široké strategie usazení se na evropských trzích
Čínské investice v Pireu jsou jen začátkem daleko širší strategie přístupu na evropské trhy. V době, kdy se země jako Španělsko, Portugalsko a Irsko potýkají s finančním břemenem, pošilhává Čína po potenciálních neodolatelných investičních příležitostech. Skupina čínských výrobců doufá, že bude tento měsíc uzavřena dohoda o projektu na zástavbu pozemku v Athlone v severním Irsku v hodnotě 48 milionů eur, kde má vzniknout středisko zahrnující školy, byty, železnice a továrny, které budou vyrábět čínské výrobky. Číňané plánují vyslat na stavbu střediska pokřtěného Peking na Shannonu 2 000 čínských dělníků a rovněž zaměstnat 8 000 irských dělníků
Pireus by mohl představovat jen začátek čínských ambic v Řecku. Očekává se, že Čína společně s řeckou společností předloží koncem roku společnou nabídku za 200 milionů euro na výstavbu logistického střediska v Attice nedaleko přístavu, které by distribuovalo zboží z Číny na Balkán a do dalších částí kontinentu. Číňané rovněž jednají o koupi podílu v živořících státních železnicích. Díky své strategické pozici v sousedství Bosporu je Pireus rovněž bránou do Černého moře, střední Asie a Ruska.
Číňané se sice v řeckých záležitostech nepopiratelně angažují, nicméně jejich fyzická přítomnost v zemi je značně nízká. V mírně ošuntělé čtvrti Omonia, kde nevkusné čínské hypermarkety prodávají lacinou umělou bižutérii, domácí elektro a silonové oblečení, oslovení Číňané tvrdí, že o společnosti Cosco nikdy neslyšeli, a mají se rychle k odchodu. Personál v kancelářích loďařské společnosti Cosco s výhledem na terminál výletních lodí sděluje, že ze 45 zaměstnanců jsou Číňané pouze generální a finanční ředitel. V kancelářích přístavního terminálu je z 250 zaměstnanců pouze 10 administrativních pracovníků a manažerů čínského původu.
Číňané ale na zavedení své značky dozajista pracují. A jejich nadité kapsy a zdánlivě neomezené ambice prozrazují, že budou zřejmě úspěšní. Generální ředitel společnosti Cosco Wei Jiafu v nedávném rozhovoru pro řeckou televizi prohlásil: „Přišel jsem sem, abych přístavu Pireus pomohl navrátit jeho původní postavení. Věřím, že se do roka stane ve Středomoří kontejnerovým přístavem číslo 1. V Číně máme takové přísloví: ‚Postav orlí hnízdo a orel přiletí‘. My jsme ve vaší zemi postavili takové hnízdo, které by mělo přilákat čínské orly. To je náš přínos vám.“
