Zpráva Dohoda o odzbrojení

Obavy z Obamy

Před rokem americký prezident Barack Obama představil v Praze svou vizi o světě bez jaderných zbraní. Dnes se vrací, aby zde společně s ruským prezidentem Dimitrijem Medveděvem podepsal smlouvu o snížení jaderného arzenálu. Setkání Washingtonu a Moskvy však v zemi, která má sovětskou okupaci stále v živé paměti, vyvolává obavy.

Zveřejněno dne 7 dubna 2010 v 14:04
Nové bábušky s Dimitrijem Medveděvem a Barackem Obamou jsou nově v prodeji. Zatím jen v Moskvě.

Ale no tak! Česku neprospěje, pokud se bude utápět v paranoidních představách, že s nápadem sejít se v Praze přišli Rusové, aby tím ukázali, že Česko nepovažují za součást Západu a že Obama jim to spolkl i s navijákem. Praha po roce opět přivítá amerického prezidenta Obamu. Loni přijel na summit s Evropou pořádaný českým předsednictvím Evropské unie. Návštěva se tehdy nezapsala rozpačitým summitem s Evropany, nýbrž Obamovým projevem o světě bez jaderných zbraní. Teď přijíždí podepsat s ruským prezidentem Medveděvem smlouvu o snížení jaderných arzenálů. Praha se pro Obamu stává symbolickým místem.

Vyhlašuje zde nejambicióznější plán svého i jinak dosti ambiciózního prezidentství a následně podniká první důležitý krok k jeho uskutečnění. Ale nadšení, které provázelo Obamovu předchozí návštěvu, se neopakuje. Proč? Loni přijela postmoderní verze amerického snu, do níž si každý mohl promítat vlastní naděje a očekávání. Letos přijíždí politik z masa a kostí, který již učinil řadu reálných rozhodnutí s konkrétními dopady. Američané žijí především nedávným prosazením všeobecného zdravotního pojištění. Zbytek světa více zajímá nová strategie v Afghánistánu, modifikace plánů protiraketové obrany, pokusy o vyváženější politiku na Blízkém východě či snaha o lepší vztahy s Ruskem […]

Celý článek čtěte na stránkách MF DNES.

Snížení jaderných zbraní

Zodpovědní sami za sebe

Podle rumunského deníku Jurnalul National nepředstavuje podpis nové smlouvy o jaderném odzbrojení mezi někdejšími nepřáteli z dob studené války jen „šťastné a pro všechny přínosné završení vyjednávání na ostří nože,“ ale rovněž i „návrat Rusů jakožto prvoligových hráčů na mezinárodní scénu.“ Nicméně ačkoliv smlouva nahradí dohodu START I z roku 1991 (pro Rusy velice nevýhodnou), není zcela ideální. Podle bukurešťského deníku dala Moskva najevo, že „si vyhrazuje právo od smlouvy odstoupit v případě, že americký protiraketový deštník“ - který má oficiálně odvrátit případný útok z Blízkého východu a jehož součásti budou umístěny v Bulharsku a Rumunsku – „bude ohrožovat její jadernou kapacitu.“ První důsledek nové smlouvy podle polského vydání týdeníku Newsweek spočívá v tom, že „v budoucnu se Evropa bude muset postarat o svou vlastní bezpečnost.“ Podle časopisu se evropští představitelé už nebudou moci „soustředit na ty nejdemagogičtější a nejméně důležité otázky, jako globální nula – odstranění veškerých amerických jaderných zbraní z evropského kontinentu či naopak jejich soustředění do východoevropských zemí. Nadešel čas, aby se tito lídři z celé Evropy probudili a pochopili, že už nejsme jen diváky hádky mezi dvěma velmocemi.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma