Když Presseurop v roce 2009 zahájil provoz, [tehdejší] „eurokomisařka pro [institucionální vztahy a] komunikační strategii Margot Wallströmová ho popsala jako ,výraz naší vůle iniciovat a podporovat vznik evropského veřejného fóra, které bude sloužit ke komunikaci, diskuzi a veřejné debatě,“ připomíná Lettera 43. Dnes se podle italského serveru
navzdory řadě uznání a ocenění, kterých se [serveru] dostalo od mnoha odborníků, a navíc jen několik měsíců před evropskými volbami v květnu 2014, kdy občané budou mít za úkol při hlasování informovaně rozhodnout o budoucnosti evropských institucí, Brusel raději rozhodl informační tok omezit.
„Okénko do života Evropanů se uzavírá,“ konstatuje La Croix. „Právě Presseurop ho držel otevřené dokořán,“ připomíná francouzský deník, který lituje
že obyvatelé osmadvacítky tak přicházejí o další možnost vzájemně se poznat, a to jen šest měsíců před evropskými volbami, které mají být velkým vítězstvím euroskeptiků.
„Evropa měla po čtyři roky výborné a nezávislé nadnárodní médium,“ píše v Nizozemsku VillaMedia. Podle serveru, který se zabývá profesionálním zpravodajstvím ze světa médi
Presseurop se zdál být výborným způsobem, jak podpořit dialog a diskuzi mezi EU a jejími občany. […] Projekt však byl ukončen, ještě než měl čas dospět.
„Když jsem si [Presseurop] přidal k oblíbeným stránkám, netušil jsem, jak je užitečný, jakou má prestiž, ani jaké bude mít důsledky,“ píše na svém blogu o evropských otázkách Nacho Segurado.
Vnímal jsem ho jednoduše jako zdroj, protože se mi zdál být velmi důležitý, jakési embryo budoucího velkého panevropského média, které mnozí z nás postrádají. Pokud se chce Evropa stát národem – ať už to znamená cokoliv – je zcela nezbytné, aby měla také vlastní tisk.
[[Presseurop nám „dal naději, že evropský sen se může splnit“]], dodává šéfredaktor týdeníku Dilema Veche Mircea Vasilescu ve svém komentáři pro deník Adevărul :
Tím, že dal čtenářům mnoha různých zemí možnost komentovat ve svém vlastním jazyce důležitá evropská témata, se Presseuropu podařilo udělat velký krok směrem k vytvoření veřejného evropského prostoru. Což je úkol, který si Evropská komise klade už roky, aniž by se jí ho dařilo realizovat. [...] Pokud Presseurop zmizí, svět se samozřejmě nezboří. Ale rozhodnutí o jeho zrušení je pro evropskou budoucnost špatným znamením. […] Bez něho se z myšlenky evropského projektu bude stále více stávat pouhá rétorika.
Po čtyřech a půl roku fungování a několika měsících nejistoty o budoucnosti našeho serveru, „svědčí nešťastný zánik Presseuropu nejvíce o izolaci, kterou trpí evropské otázky ve většině médií,“ zní analýza specializovaného blogu Décrypter la communication européenne (Šifry evropské komunikace) :
Mezi evropskými médii, které se soustřeďují na bruselskou mašinérii a zajímají téměř jen odborníky, a národními médii, která jsou evropské vládě vzdálená a jejichž zpravodajové se zaměřují na pouze velmi omezené oblasti, se Presseurop nedá zařadit do žádné z těchto kategorií. Místo toho zkoumá nová a neznámá území – to proto ho někteří špatně tráví. […] Presseurop je syntézou, jejíž zánik znamená konec určitého chápání zpravodajského média o Evropě a pro Evropany.