Vyberte si jazyk
Když Presseurop v roce 2009 zahájil provoz, [tehdejší] „eurokomisařka pro [institucionální vztahy a] komunikační strategii Margot Wallströmová ho popsala jako ,výraz naší vůle iniciovat a podporovat vznik evropského veřejného fóra, které bude sloužit ke komunikaci, diskuzi a veřejné debatě,“ připomíná Lettera 43. Dnes se podle italského serveru
navzdory řadě uznání a ocenění, kterých se [serveru] dostalo od mnoha odborníků, a navíc jen několik měsíců před evropskými volbami v květnu 2014, kdy občané budou mít za úkol při hlasování informovaně rozhodnout o budoucnosti evropských institucí, Brusel raději rozhodl informační tok omezit.
„Okénko do života Evropanů se uzavírá,“ konstatuje La Croix. „Právě Presseurop ho držel otevřené dokořán,“ připomíná francouzský deník, který lituje
Newsletter v češtině
že obyvatelé osmadvacítky tak přicházejí o další možnost vzájemně se poznat, a to jen šest měsíců před evropskými volbami, které mají být velkým vítězstvím euroskeptiků.
„Evropa měla po čtyři roky výborné a nezávislé nadnárodní médium,“ píše v Nizozemsku VillaMedia. Podle serveru, který se zabývá profesionálním zpravodajstvím ze světa médi
Presseurop se zdál být výborným způsobem, jak podpořit dialog a diskuzi mezi EU a jejími občany. […] Projekt však byl ukončen, ještě než měl čas dospět.
„Když jsem si [Presseurop] přidal k oblíbeným stránkám, netušil jsem, jak je užitečný, jakou má prestiž, ani jaké bude mít důsledky,“ píše na svém blogu o evropských otázkách Nacho Segurado.
Vnímal jsem ho jednoduše jako zdroj, protože se mi zdál být velmi důležitý, jakési embryo budoucího velkého panevropského média, které mnozí z nás postrádají. Pokud se chce Evropa stát národem – ať už to znamená cokoliv – je zcela nezbytné, aby měla také vlastní tisk.
[[Presseurop nám „dal naději, že evropský sen se může splnit“]], dodává šéfredaktor týdeníku Dilema Veche Mircea Vasilescu ve svém komentáři pro deník Adevărul :
Tím, že dal čtenářům mnoha různých zemí možnost komentovat ve svém vlastním jazyce důležitá evropská témata, se Presseuropu podařilo udělat velký krok směrem k vytvoření veřejného evropského prostoru. Což je úkol, který si Evropská komise klade už roky, aniž by se jí ho dařilo realizovat. [...] Pokud Presseurop zmizí, svět se samozřejmě nezboří. Ale rozhodnutí o jeho zrušení je pro evropskou budoucnost špatným znamením. […] Bez něho se z myšlenky evropského projektu bude stále více stávat pouhá rétorika.
Po čtyřech a půl roku fungování a několika měsících nejistoty o budoucnosti našeho serveru, „svědčí nešťastný zánik Presseuropu nejvíce o izolaci, kterou trpí evropské otázky ve většině médií,“ zní analýza specializovaného blogu Décrypter la communication européenne (Šifry evropské komunikace) :
Mezi evropskými médii, které se soustřeďují na bruselskou mašinérii a zajímají téměř jen odborníky, a národními médii, která jsou evropské vládě vzdálená a jejichž zpravodajové se zaměřují na pouze velmi omezené oblasti, se Presseurop nedá zařadit do žádné z těchto kategorií. Místo toho zkoumá nová a neznámá území – to proto ho někteří špatně tráví. […] Presseurop je syntézou, jejíž zánik znamená konec určitého chápání zpravodajského média o Evropě a pro Evropany.
