Podpůrci kyperského tureckého prezidenta Mehmet Ali Talata ve východní části Kypru, Famagusta, 29. března 2010.

Ostnatý drát i naděje na sjednocení

Obyvatelé turecké části Kypru si 18. dubna zvolí prezidenta. Podaří se novému prezidentovi neuznané republiky ležící na samém okraji Evropy, vyřešit bolestný kyperský konflikt?

Zveřejněno dne 16 dubna 2010 v 14:36
Podpůrci kyperského tureckého prezidenta Mehmet Ali Talata ve východní části Kypru, Famagusta, 29. března 2010.

Prezident se blíží rychlým krokem. Pohled v očích říká všechno: není čas a práce je nad hlavu. To proto, že se právě snaží spojit rozdělenou zemi. A k uskutečnění tohoto plánu potřebuje 18. dubna přesvědčit své voliče. Mehmet Ali Talat je prezident Severokyperské turecké republiky a také nejvyšší představitel nejizolovanějšího státu v Evropě.

Cesta do jeho paláce na severu Nikósie je lemována ostnatým drátem a sutěmi. Pošta a telefonické hovory musí procházet přes Turecko. Země nemá letecký styk se zbytkem kontinentu. Navíc, z pohledu mezinárodní komunity republika prezidenta Talata, založená v roce 1983, neexistuje (od turecké invaze roku 1974 je Kypr rozdělen na převážně řecký Jih a převážně turecký Sever). Nebo by spíše existovat neměla. Až do nynějška sem posílala svého velvyslance pouze Ankara. Představitelé jiných zemí se drželi na jih od demarkační čáry, na území Kyperské republiky a tedy Evropské unie. Prezident, kterého v zahraničí jako takového nikdo neuznává, se zhroutí do křesla a říká: "Čas se nám krátí." Talat si klade za cíl vytvořit kyperskou federaci s centrální vládou a společnou vlajkou. Během nedělních prezidentských voleb na tureckém Severu půjde i o toto. Pokud však vyhraje protikandidát, "riskujeme definitivní separaci," míní současný prezident. Sjednocení by ukončilo desetiletí přetahování.

Slepá ulička přátelství

V roce 2004 kyperští Turci schválili projekt federace tehdejšího generálního tajemníka OSN Kofiho Annana. Řečtí občané ho ale odmítli. Na podnět Atén jim bylo pak přislíbeno jiné řešení: vstup do EU. Bez toho, aby se museli se svými tureckými sousedy sjednocovat. Ti se tak stali opuštěnými dětmi Evropy. Právně patří i Severní Kypr už šest let do EU, ve skutečnosti je tu komunitní právo "suspendováno". Proto sever ostrova vábí pozornost těch, kteří hledají něco zvláštního: pochybného prostředníka nebo poštovní adresu, levné pozemky s výhledem na moře, herny otevřené až do ranních hodin. Na severu se pracuje na šichty: sotva kasino sebere poslední žetony, sotva dozní první volání k motlitbě, konvoje elektrikářů, instalatérů a zedníků se dají do pohybu. Směr: hranice a EU. Řekové je k sobě táhnou svými dvakrát tak vysokými platy. Přes 80 000 kyperských Turků, tedy téměř třetina severní populace, má evropský pas a téměř stejně jich přes hranici, která je od roku 2003 otevřená, projde. Talat se se svým řeckým protějškem už od září 2008 setkává jednou týdně, aby spolu hovořili o roli turecké armády, společné hranici a desítkách tisíc domů, které jejich majitelé z důvodu války opustili. Žádného úspěchu se mu však nepodařilo dosáhnout. Přesto o sobě oba vyjednávatelé mluví s uznáním. Stejně jako jeho turecký protějšek je Řek Dimitris Christofias pokládán za reformátora a podporuje projekt federace i přes silný odpor Parlamentu.

Newsletter v češtině

Turecko si brání Kypr

Přes 1400 řeckých obyvatel Kypru se obrátilo na Evropský soud pro lidská práva v naději dosáhnout restituce svého majetku, který se nachází na severu ostrova. Jako odškodnění jim již bylo vyplaceno 70 milionů eur. V opačném směru oficiálně žádné peníze netekly. Kyperské orgány spravují z titulu poručníka turecký majetek až do doby, kdy bude konflikt rozřešen. Občané severní republiky nemají ve skutečnosti právo zahájit trestní stíhání. Naštěstí, protože to by mohlo orgány stát draze: území, na kterém bylo postaveno staré letiště Larnaca, ležící v jižní části ostrova, kde přistává více než pět milionů turistů ročně, a jenž patří ve skutečnosti Turkům. Za posledních několik let bylo zatím na severu země postaveno 30 000 vil a bytů bez toho, aby na tento shon dohlížel nějaký územní plán. Když dnes jede prezident Talat podél pobřeží, vidí na kilometry daleko jednu vilu vedle druhé. O něco dále narazí na podniky, kterým se tu říká Kiss me quick clubs [Kluby Líbej mě rychle], plné mladých dívek z Východní Evropy. Francouzský přístav Famagouse se stal sídlem profesionálních hráčů z celého světa. "Tady nikdo nehledí na to, co děláš," říká jeden z místních, německý majitelů kasína.

Během své poslední návštěvy v Ankaře německá kancléřka Angela Merkelová znovu připomněla jakou pozici UE k bolestnému kyperskému konfliktu zastává. Nová kapitola vyjednávání při vstupu do EU se bude moci otevřít, jen když Ankara poskytne řeckokyperským plavidlům přístup do svých přístavů. Jakkoli je EU pro jeho zemi důležitá, prohlásil dříve turecký ministr pro Evropu, "ne dost na to, aby Turecko obětovalo Kypr."

Pohled z Nikósie

Hlasujte pro usmíření!

Vyřešení kyperské otázky prostřednictvím vyjednávání je v zájmu všech tureckých Kypřanů, kteří na ostrově žijí, ať už jde o starousedlíky či přistěhovalce z Anatolie. Kypr je jako takový velký "koláč". Zatímco ve věci blokády nepřichází žádné řešení, stále rostou řady těch, kteří by z něj chtěli dostat svůj díl. Koláč se však nezvětšuje a jednotlivé dílky se zmenšují, až z nich jednoho dne už nic nezbude. Co se potom bude dít? No zkrátka, emigrovat zpět do Turecka budou muset naši spoluobčané, kteří přišli z kontinentu a kteří se lopotí, aby se vymanili z chudoby. Do té doby, než se o ostrově nalezne kompromis, se všichni stanou občané EU. Severokyperská turecká republika (SKTR) se pak ocitne z ekonomického hlediska v mnohem příznivější situaci. Zmíněný „koláč“ se zvětší a tím pádem rovněž i podíl všech. V současném volebním kontextu by naši spoluobčané původem z Turecka měli tuto skutečnost přijmout a podle toho i náležitě jednat. Jinak si jednou budou rvát vlasy.

Hasan Hastürer, in Havadis Kibris, Lefkosia (extracts)

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma