Jedna ze čtyř jaderných hlavic, které dopadly 17. ledna 1966 do oblasti města Palomares.

Palomares - město, které přežilo výbuch

Jihošpanělské městečko Palomares, do jehož okolí roku 1966 dopadly americké atomové pumy, chce postavit populárně-naučný zábavný park. Nejprve je ale třeba vyřešit otázku, kam s radioaktivní zeminou.

Zveřejněno dne 28 února 2011 v 14:45
Kazubon  | Jedna ze čtyř jaderných hlavic, které dopadly 17. ledna 1966 do oblasti města Palomares.

V městečku Palomares (provincie Almería) se všichni shodnou na tom, že toho všeho mají dost. Pětačtyřicet let museli snášet následky zamoření, které vyvolal dopad amerických termojaderných bomb do lokality jejich obce. Mají dost politiků a jejich věčných slibů a jsou unaveni z techniků, kteří teprve teď začínají odklízet následky škod. Rovněž se vyhýbají tisku, který image obce poškodil. Americkou delegaci, která obec navštívila 21. února s cílem zvážit možnosti vyčištění zamořené zóny, požádali o jedinou věc: odvezte konečně kontaminovanou půdu. O nic jiného jim nejde. Až se tak stane, radnice plánuje na místě vybudovat tematický park o dějinách technologiích od doby bronzové až po atomový věk.

„Palomares trpí sociálním i hospodářským stigmatem,“ říká starosta městečka Juan José Pérez během představení projektu stavby Parku středomořských civilizací a technologií. Komplex, napůl muzeum a napůl rekreační oblast, vyroste v oblasti, ve které 17. ledna 1966 spadla jedna ze čtyř bomb poté, co se během letu v nebi nad Palomares srazil obří bombardér B-52 s tankovacím letounem, který se mu chystal doplnit za letu palivo.

Uvnitř kruhu to píská

Čtyřicetihektarová zóna je obehnána plotem. Sousedí se zemědělskou půdou, s obytnou zónou a s městským hřbitovem. Množství nápisů vládního Centra pro výzkum energetiky, životního prostředí a technologií (CIEMAT) upozorňuje na zákaz vstupu. „Když se procházíte mimo zónu s Geigerovým čítačem [detektor ionizačního záření], na radiaci nenarazíte,“ vysvětluje obecní představitel sdružení Ecologistas en Acción [Ekologové v akci] Igor Parra. „Ale uvnitř, záleží na dané zóně, to pěkně píská,“ dodává Parra po boku starosty Palomares Péreze a paleontologa a laureáta Ceny prince Asturského za sociální vědy Eudalda Carbonella. Tento spoluředitel nadace Fundación Atapuerca [významné naleziště evropských hominidů v Burgosu] by mohl být i prvním šéfem budoucího parku.

„V tuto chvíli je to projekt ve fázi nápadu,“ upozorňuje Carbonell. Specializuji se na prehistorické technologie, ale také se velice zajímám o civilizační změny, k nimž došlo prostřednictvím technologie,“ dodává. Oblast Palomares se nachází přímo v srdci kultury El Argar, nejrozvinutější městské civilizace na území Evropy před 4 000 lety. Historický exkurz parku by začínal právě v této době a končil jadernou energií. Ale před výstavbou parku je zapotřebí celý areál dekontaminovat. Američané jej chtějí vyčistit a Španělé vyžadují, aby si zamořenou půdu odvezli. „Za odvoz materiálu má zodpovědnost nejen americká vláda, ale i Španělé,“ domnívá se Carbonell. Podle něj se jedná o jedinou přijatelnou formu kompenzace za škody napáchané na tomto území. Budou se zkoumat dvě alternativy: povrchová dekontaminace půdy, což je operace vyžadující obrovské logistické nasazení, anebo její odeslání do zařízení ve Spojených státech.

Newsletter v češtině

Pomohou Američané?

„Tato návštěva je pozitivním signálem, ale odvezou si Američané opravdu to, co si odvézt mají?“ táže se ekolog Parra. „Okamžik kompenzace máme na dosah,“ dodává. Podle Parry si Američané od pádu bomb odvezly „šestinu problémů, zhruba 1 500 m3 zeminy”. Teď si jich ještě musí odvézt více než 6 000. „Avšak řešení problému v Palomares není jen finanční záležitostí. Jde i o historickou spravedlnost, a proto to má takový význam,“ dodává ekolog, který sám žije nedaleko odtud.

V městečku už ale nevěří ničemu. Několik místních v baru sleduje v televizi zprávy o stavbě parku a návštěvě techniků z USA. „Ať přijedou a odvezou si tu zeminu, už tu nadělali škody dost,“ říká Andrés, syn majitele kavárny 102 Tapas. Avšak škoda, o které mluví, nepředstavuje radiace plutonia. Mluví o nevalné pověsti místa. „Jsem odsud, stejně jako celá moje rodina a všichni jsme zdraví. Mí prarodiče zemřeli, když jim bylo přes 90, na stáří,“ dodává. Ale nejvíc to vadí starším. „Jsou tu média z různých zemí. Sousedi toho už mají dost,“ říká starosta města Juan José Pérez.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma