Vyberte si jazyk
Problém začal v Irsku a Spojeném království – koňské maso bylo nalezeno v hovězích karbenátcích v zemích, které koně nade vše milují. Potravinový skandál záhy získal evropský rozměr. Koňské maso si sice našlo cestu do hotových masných výrobků v regálech právě irských a britských obchodů s potravinami, svůj původ má ale na jatkách ve zcela jiných částech Evropy.
Tak jako baktérie EHEC v roce 2011, i tento skandál vyvolal bouři vzájemného obviňování. Evropský masný průmysl představuje ročně miliardy eur a žádná země nechce být považována za viníka. Irsko naznačilo, že jde o chybu Polska, které naopak jakákoliv provinění odmítá. Švédsko se pokusilo obvinit Francii, Francie podezřívá Kypr, Rumunsko a Nizozemsko, jež jsou zeměmi, kde se s nesprávně označenými dávkami masa obchodovalo. Do britských a irských továren na zpracování se dostaly prostřednictvím společností, jako je Findus, které dodávají zmražená hotová jídla do Velké Británie, Irska, Švédska, Norska, Finska a Francie.
Koně nejsou označení
„Tento problém zahrnuje celou Evropu,“ varoval minulý pátek Alan Reilly z Irského úřadu pro potravinovou bezpečnost. Britský ministr zemědělství Owen Paterson zase včera mluvil o „mezinárodním kriminálním spiknutí“. Na koňském mase jako takovém není nic primárně nezdravého. Důvodem povyku, který skandál v zemích milovníků koní vyvolal, však není jen to, že, jak Reilly minulý měsíc podotknul, „jíst koňské maso není součástí naší kultury“.
Vážným problémem je, že se původ masa zatím nepodařilo vystopovat ke konkrétní farmě nebo jatkám. A co hůř, nikdo neví, jak se maso dostalo do zmražených výrobků, ani jak dlouho už tato praxe trvá.
Na tyto otázky se nyní snaží odpovědět vlády, policie a potravinářské úřady v řadě evropských zemí. Jsou důležité, protože koňské maso může obsahovat lék fenylbutazon, kterým se u koní léčí problémy s klouby a kolika. Fenylbutazon nesmí být podáván zvířatům určeným pro lidskou spotřebu, jelikož ve zvláštních případech může způsobit chudokrevnost a leukémii. Kvůli hospodářské krizi je však dnes poráženo stále více koní a existuje nyní podezření, že ne pouze na oficiálních jatkách. Koně navíc na rozdíl od dobytka či ovcí nejsou označovány. Není proto vždy jasné, jestli je jejich maso určeno pro potravinářský průmysl či ne.
Ceny potravin v Británii vzrostly o 26 procent
„Pokud Findus a Tesko nemohou zaručit bezpečnost dodavatelského řetězce svých výrobků, máme v tomto odvětví opravdu velký problém,“ řekl v pátek Alan Reilly. Podle britských a irských úřadů pro dohled nad potravinami jsou za kontrolu masa zodpovědné jak supermarkety, tak výrobci. Výsledky testů zmražených výrobků bychom měli mít k dispozici v pátek. Britský ministr Paterson prohlásil, že očekává „další špatné zprávy“.
„Opravdový problém je však to, proč bylo koňské maso nalezeno je v hovězích karbanátcích?“ ptá se Elizabeth Dowlerová, profesorka potravinové a sociální politiky na univerzitě ve Warwicku. A sama si odpovídá: „Protože cena musela být co nejnižší“. Zmíněné karbanátky stojí v Tescu a [britském řetězci levných zmražených potravin] Iceland 13 pencí (asi 4 Kč) za kus a balení zmražených zapečených těstovin značky Findus se obyčejně prodává za 1.60 libry (tedy asi 47 Kč za 453 gramů).
Ceny potravin ve Velké Británii vzrostly za posledních pět let o 26 procent. A přestože ceny v Irsku rostly mírnějším tempem, krize přinesla závažný pokles kupní síly.
„Problémem je chudoba“
Vzrostla i cena hovězího. Minimální cena kila hovězího na masném trhu v londýnském Smithfieldu činila dnes ráno 7,70 libry (asi 230 Kč). V únoru 2007 to bylo ještě 5,60 libry (165 Kč). „Aby se jeho cena snížila, musí se maso doplňovat náhražkami a ne vždy jde o dobré bílkoviny,“ říká profesorka Dowlerová. A koňské maso je o pětinu levnější než hovězí. O použití „kvalitního masa“ v těchto případech se podle ní dá vážně pochybovat.
„Největší dopad to má na spotřebitele s nízkými příjmy a vícero dětmi. Lidé v takové situaci nemají peníze, aby si koupili kvalitnější karbanátky, nebo šli pro maso k řezníkovi a sami si ho namleli. Místo toho jsou závislí na akčních nabídkách typu ,3 za cenu 2‘“, říká Dowlerová. „Jde o problém spojený s chudobou.“
Podle ní jsou si spotřebitelé dobře vědomi toho, co nakupují. „Všechny naše studie rodin s nízkými příjmy ukazují, že lidé i před krizí dobře věděli, že ,sleva’ rozhodně není důvodem k veselí. Často ale nemají na výběr.“ Dowlerová nicméně pochybuje, že by si spotřebitelé skutečně uvědomovali, jak je toto maso ve skutečnosti vyráběno. „Vyprávět anekdoty o dětech, které si myslí, že mléko pochází z kartónu, je příliš zjednodušující. Víte ale vy sami, jak mléčný průmysl ve skutečnosti funguje?“
