Vyberte si jazyk
Podepsal jste v uplynulém roce petici, obdaroval peněžitou částkou politickou stranu či se zúčastnil legální nebo nepovolené demonstrace? Od roku 2002 kladou sociologové pravidelně tento typ otázek reprezentativnímu vzorku 2 000 osob ve 20 evropských zemích. Cílem průzkumu je zjistit a lépe pochopit, proč se více či méně (anebo vůbec) angažujeme v politickém životě vyjma účasti na volbách.
Srovnávací studie, kterou zpracovali dva čeští sociologové na základě těchto sociologických průzkumů, ukazuje, že politicky nejaktivnější Evropané jsou Skandinávci (Norové, Švédové, Finové), zatímco Slovinci, Poláci a Maďaři se v hodnocení umístili až na posledních místech. Češi jsou pak podle studie politicky nejaktivnějšími občany ze všech postkomunistických zemí a v angažovanosti předčí například Portugalce či Řeky.
„Homo politicus bohemicus“, tak jak jej nazývají Lidové noviny, má přitom pověst nepříliš aktivního kverulanta. Demokratická zkušenost z předkomunistické doby, která trvala v českých zemích déle než například v Maďarsku, v Polsku nebo ve Slovinsku, umožnila, že „v sobě neseme i vzorce demokratické politické činnosti,“ vysvětlil deníku sociolog Tomáš Lebeda z pražského Sociologického ústavu, jeden z autorů studie.
„Kromě délky demokratické zkušenosti se podařilo určit i další faktory související s mírou politické aktivity“ Evropanů, uvádějí Lidové noviny. Patří k nim ekonomická vyspělost země měřená pomocí hrubého domácího produktu na hlavu v paritě kupní síly, tradiční či moderní charakter společnosti (zemědělské společnosti jsou pasivnější než společnosti široce využívající internet) či úroveň vzdělání (vzdělanější lidé se více zajímají o politiku, lépe se orientují v politických diskuzích a častěji chtějí ovlivňovat politické dění).
„Vztah k celkové účasti má i levo-pravá sebeidentifikace,“ pokračuje deník. „Aktivity jako demonstrace, bojkoty zboží nebo petiční akce využívají v západních demokraciích více levicově orientovaní lidé.“ V postkomunistických zemích je to naopak – tam demonstrují, bojkotují a petice podepisují spíše pravicově orientovaní občané. „Přetrvává nechuť deklarovat levicovou orientaci, protože termín levice je kontaminován představou nedemokratického způsobu vládnutí spojeného s předchozím komunistickým režimem,“ konstatuje druhý z autorů studie, socioložka Klára Vlachová-Plecitá.
