Vyberte si jazyk
Je konec každotýdenním osamělým výletům do supermarketů. Němečtí labužníci holdující bio potravinám stále častěji opouštějí velké nákupní zóny a raději se vydávají do potravinových družstev, kterým se říká také „sdružení spřáteleného nakupování“. V nich se sdružují spotřebitelé, kteří chtějí nakupovat ovoce a zeleninu. Díky tomu, že družstva mohou kupovat potravinářské výrobky ekologického zemědělství ve větším množství, mohou zemědělci a maloobchodníci s těmito výrobky, jako například firma Bioland nebo Rapunzel, snížit ceny. Výsledek? Členové družstva ušetří a zvyknout si konzumovat „jinak“.
Roznáška domů
Organizace potravinových družstev se totiž zakládá na dobré vůli jejich členů. Podíl práce na sebe vzala kupříkladu Daniela, studentka etnologie v Münsteru: ve svém bytě přijímá dodávku zboží. To pak přerozděluje jednotlivým členům, kteří si k ní přijdou vyzvednout svou objednávku. Münsterské družstvo dokonce vyvinulo i vlastní systém objednávání přes internet. Každý člen musí napřed vložit první příspěvek a poté může začít plnit košík. Daná částka se platí převodem z účtu, ale žádná kontrola tu neexistuje. Systém potravinových družstev je založen na vzájemné důvěře členů. Proto chce-li se někdo stát členem skupiny, musí se nejenom osobně představit ostatním, ale také se co nejčastěji účastnit společných schůzek a prokázat, že se o projekt zajímá…
Pro každou kapsu
„Potravinová družstva jsou ekologičtější alternativou než bio obchody.“ Co najdeme teď v září v Danielině bio košíku? Kedlubnu, houby a fenykl, ale také ostružiny a bio preclíky… Zbytečně byste hledali ananas, nenajdete ho, i když „biománie“ už dosáhla takového stupně, že pouhá etiketa bio občas dokáže ospravedlnit dovoz kiwi z jižní Afriky do Evropy. Potravinová družstva naopak vyžadují, aby pěstování plodin respektovalo přírodní zdroje a chránilo přírodu a životní prostředí. To, co najdou členové družstva na talíři, musí být vypěstováno bez použití chemie a podle ekologických kritérií. Spolkový odbor potravinových družstev (v Německu známější pod názvem Foodcoop Bundes AG) každopádně bojuje za to, aby plodiny vypěstované bez použití pesticidů byly k mání i mimo družstevní sklady. Proto také pomáhá typickému průměrnému spotřebiteli rozvíjet spotřební návyky. Jaké jsou jeho silné argumenty? Žádné obaly, snížení dopravy potravinářských výrobků a prioritní výběr lokálních a sezónních produktů. Žít se dá nakonec i bez španělských pomerančů a ananasů dovážených z Brazílie.
Bohatší na čas než na peníze
Průkopníci hnutí potravinových družstev začali svůj sen o tom, že budou nabízet bio výrobky tak, aby byly dostupné všem a za rozumnou cenu, uskutečňovat v sedmdesátých letech. Myšlenka se brzy rozšířila po celé Evropě. Avšak zatímco v Německu a v Anglii neustále přibývají nová družstva, ve Francii zůstávají výjimkou nebo zatím nepředstavují alternativu k nabídce velkých obchodních řetězců. Stále častěji se ale setkáváme s tím, že spotřebitelé ve venkovštějších oblastech nakupují přímo od zemědělců. Ať tak či onak, základní koncept je stejný: bio produkty jsou zdravější a šetrnější k životnímu prostředí, ale jsou také levnější, když je nakupujeme přímo od výrobce.
Podle mluvčího spolkového odboru Toma Albrechta sdružují potravinová družstva spíše lidi, kteří „jsou bohatší na čas než na peníze“. Ti, kteří vydělávají víc a zajímají se o bio výrobky, obvykle nakupují v bio obchodech. „Potravinová družstva jsou jejich ekologičtější variantou,“ zdůrazňuje Albrecht, neboť jako jediné mohou přesně uspokojit poptávku svých členů. Čím víc je zásobování zajišťováno místními výrobci, tím nižší jsou náklady na dopravu. Zemědělec či velkoobchodník, který spolupracuje s družstvem, obvykle zboží dováží na jedno místo, přístupné všem členům. Co se bio obchodů týče, ty musejí vykazovat zisky a nabízet i výrobky, které nejdou tak dobře na odbyt.
Lukas Ley , Lilian Maria Pithan
