Vyberte si jazyk
Vzestup separatismu nezažívá pouze Katalánsko či Skotsko. Vítězství vlámských nacionalistů Barta De Wevera v místních volbách 14. října není jen "varování pro Belgii. Je to výstraha pro celou Evropu“, píše La Tribune. Podle francouzského ekonomického deníku...
je naivní se domnívat, že vítr, který vál v posledních měsících těmto hnutím příznivě do plachet, nemá absolutně nic společného s turbulencemi, které posledního dva a půl roku zmítají Evropou. Dluhová krize toho možná není příčinou, nicméně tomu napomáhá. Země, pro něž je jednota problematickou záležitostí […], řeší otázku, kdo zaplatí dluhy za ostatní, kdo bude muset na jejich splacení vyvinout úsilí. Jinými slovy nejde o boj proti úsporným opatřením, ale spíše o to, jak se jim vyhnout a přenechat je jiným.
Vlámové mají pocit, že za finanční problémy může centrální vláda, která špatně spravuje zemi, poznamenává De Standaard. Vlámský deník cituje v tomto kontextu Louise Vose z Lovaňské univerzity:
Když se ukáže, že správa na vyšší [federální] úrovni nefunguje dobře – známá De Weverova výtka, že ‚daňová‘ vláda Elia Di Rupa nemá většinovou podporu Vlámů – zesílí volání po samostatnosti.
Newsletter v češtině
PodleFinancial Times Deutschland je touha po nezávislosti sice „pochopitelná..., není ale odpovědí na problémy, s nimiž se dnes Evropa potýká“. Německý hospodářský deník soudí, že:
v Evropě zavládla prosperita a bezpečnost, až když překonala hranice a nacionalismus. Podobně je třeba překonat i bankovní, ekonomické a finanční krize, které zachvátily menší země jako Irsko. Pouze velké společenství je schopné přispět k vyřešení problémů, na které stát sám nestačí. Separatisté si to dobře uvědomili. Katalánci by se rádi odtrhli od Španělska a zároveň žádají od Madridu finanční pomoc. Nemůžeme si ale dělat nároky na úspěch a bohatství a veškeré problémy a výdaje nechávat na ústřední vládě nebo Unii. Evropa musí chránit svou regionální rozmanitost, aniž by při tom pokaždé vyhlašovala nezávislý stát. Ztratila by tak schopnost přinášet dlouhodobá řešení problémů.
Jiné země jdou proti proudu, pokračuje deníkLa Tribune, který zmiňuje příklad Itálie, jež se stala obětí „recentralizace [...] posilující centrální vládu na úkor křehkého procesu decentralizace”.
Montiho vláda využila oslabenosti Ligy severu podlomené nejrůznějšími aférami a účastí v Berlusconiho vládě a rozhodla se silně decentralistický zákon z roku 2001 změnit. Mario Monti hodlá přesunout větší pravomoci na ústřední vládu. Chce tím zamezit plýtvání a korupci, ale také zajistit lepší dohled nad plánem úsporných opatření a větší kontrolu veřejného dluhu [...] V důsledku dluhové krize ztratily regionální vlády a velká separatistická strana na hodnověrnosti.
