Pro Řím záchranný plán již není tabu

Italská vláda se tváří jakoby nic. Italské ministerstvo financí se však již zabývá otázkou záchranného plánu pro Itálii. Jak najít bezbolestné řešení, které by třetí největší ekonomice eurozóny umožnilo vyhnout se osudu Řecka?

Zveřejněno dne 15 června 2012 v 15:31

Po Španělsku je na řadě Itálie. Tak vidí situaci finanční trhy a nejen ony. „Přišli jsme se třemi různými scénáři, včetně případného nového splátkového kalendáře pro nesplacený veřejný dluh,“ řekl listu Linkiesta zaměstnanec italského ministerstva financí, který si nepřál být jmenován. Cílem je „být připraveni na vše, i na to nejhorší“. A tedy i na možný příjezd trojky (zástupců Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise), která by buď provedla kontrolu státních financí, nebo by zasáhla formou finanční pomoci. „Přesná čísla zatím k dispozici nemáme, ale bylo by to jistě víc, než bylo vydáno na Řecko, Irsko a Portugalsko dohromady,“ tvrdí náš zdroj. Tedy více než 350 miliard euro.

„Itálie o pomoc nepožádala, pokud tak však učiní, Evropa bude připravena.“ Prohlášení rakouské ministryně financí Marie Fekterové znovu rozpoutalo dohady o příští oběti evropské krize. A ani komentář šéfa ratingové agentury Fitch Eda Parkera, který zdůraznil, nakolik se Itálie, co se týče finančních rizik, od Pyrenejského poloostrova liší – „nevěříme, že by záchranný plán byl nutný“ – na tom mnoho nezměnil.

Jak nám náš zdroj vysvětlil, ministerstvo financí vyvinulo tři scénáře. Ten první, nejoptimističtější, nechává Itálii jiskřičku naděje. Je jí evropská bankovní unie - komunitární fond ručící za bankovní vklady a eurobondy - a později i skutečná fiskální unie. Tento vývoj by mohl situaci v eurozóně uklidnit. Pokud by se události odehrávaly podle tohoto scénáře, Itálie by si mohla oddechnout. Jsou zde však mnohé překážky. Scénář nepočítá s možným odchodem Řecka z eurozóny, se zhoršením španělské krize ani s novým snížením italského ratingu. Opírá se o fixní vizi situace, tak jak vypadala na konci dubna, tedy v době, kdy se výnosy italských státních dluhopisů pohybovaly kolem 5,5 % (od té doby přesáhly 6 %).

Nejzajímavější je scénář číslo dvě: „Pokud by na konci září výnosy italských dluhopisů s desetiletou dobou splatností stále dosahovaly 6 % nebo více, problémy Itálie – již beztak dost vážné – by se mohly ukázat jako nepřekonatelné,“ vysvětluje úředník ministerstva. V takovém případě by zástupci trojky navštívili Itálii, stejně jako to udělali v případě Řecka, Irska a Portugalska. Zároveň by do země začala plynout finanční pomoc k zajištění nezbytných potřeb země, která by se musela potýkat s omezením – či úplnou ztrátou - přístupu na trh s dluhopisy. Částka, která by Itálii k pokrytí nezbytných nákladů státního rozpočtu pro rok 2013-2016 musela být poskytnuta, by činila téměř 770 miliard euro.

Newsletter v češtině

Jedno však zůstává otázkou: bude muset Itálie přistoupit k restrukturalizaci státního dluhu, který dosahuje téměř 2 bilionů euro?

Odpovědí na ni je třetí, nejkrajnější scénář. Ten počítá mimo jiné s odchodem Řecka z eurozóny, což by mohlo vést ke zvýšení výnosů italských dluhopisů s desetiletou splatností nad 11 či dokonce 12 %. V takovém případě by k restrukturalizaci italského dluhu mohlo dojít. Ovšem pokud by se tak stalo, státní pokladna počítá s hypotézou odsunutí splátek již vydaných dluhopisů spíše než s masivní a chaotickou intervencí, jakou zvolilo v březnu a dubnu letošního roku Řecko.

Tak jako ve Španělsku, ani zde nechce nikdo o „řeckém“ řešení vůbec slyšet. Avšak relativně vzato jde v diskuzích s MMF právě o tuto možnost. Plán akce prozatím s žádnou žádostí o finanční pomoc nepočítá. „V momentální situaci by to byl náš konec. Evropské summity na konci června budou pro porozumění budoucímu kurzu Evropy klíčové,“ říká náš zdroj. A jak se dá očekávat, co se výše eventuální pomoci týče, neexistují žádná přesná čísla. „Jak každý ví, Itálie je příliš velká na záchranný plán a zároveň příliš velká na to, aby padla. Zároveň chápeme, že k odvrácení toho nejhoršího je nutné vynaložit veškeré síly,“ říká jeden z analytiků z oddělení dluhopisů banky Credit Suisse.

Prostředky k zastavení možného italského krvácení jsou z části evropské, z části mezinárodní. Na jedné straně máme Evropský nástroj finanční stability (EFSF), Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM), které by společně mohly přispět téměř 700 miliardami euro. Na druhé straně stojí MMF, který je údajně připraven poskytnout 335 miliard euro z rozpočtu určeného na evropskou krizi. Dostali bychom se tak k částce téměř 1 bilion.

Finanční pomoc Itálii by tak byla multilaterální a strukturovaná na vícero úrovních. Bude z velké části záviset na opatřeních, které se Evropě podaří během nadcházejících týdnů zavést. Politicky i ekonomicky by tato rozhodnutí mohla mít zcela negativní dopad na finanční investory, přesný rozsah škod však nikomu není znám. Jak upozorňuje zaměstnanec ministerstva financí, „pokud se budou věci dál ubírat stejným směrem, otázkou nebude, zda Itálie potřebuje záchranný plán, ale kdy na něj dojde.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma