Vyberte si jazyk
Je třebamistrovství Evropy ve fotbale Euro 2012, které se má konat na Ukrajině (jež ho spolupořádá s Polskem), bojkotovat kvůli tomu, že režim v Kyjevě stále drží za mřížemi představitelku opozice Juliji Tymošenkovou? Desítka evropských představitelů, mezi nimi německý prezident Joachim Gauck či předseda Evropské komise José Manuel Barroso, se již rozhodla sportovních utkání na Ukrajině nezúčastnit.
Zastánci bojkotu se nevyjadřují k provinění bývalé vůdkyně oranžové revoluce z roku 2004, která byla v říjnu odsouzena k sedmi letům odnětí svobody za zneužití pravomocí, ale chtějí protestovat proti údajnému špatnému zacházení s Tymošenkovou ve vězení a proti represi, které je v zemi vystavena opozice.
Případ Julije Tymošenkové je emblematickým příkladem posunu režimu Viktora Janukovyče k autoritářství a zhoršení vztahů s EU. Předseda Strany regionů od svého zvolení v roce 2010 nepřestal posilovat vliv svých věrných – prorusky orientovaných stoupenců z východu země – na stát a klást překážky opozici. A také přecházet z extrému do extrému při jednání se dvěma neopominutelnými sousedy, Ruskem a Unií. První, kulturně blízký, by si chtěl Ukrajinu udržet ve své náruči a vytvořit z ní něco na způsob jižního Běloruska dle vlastních představ. S druhým má Ukrajina připravenu smlouvu o přidružení, kterou zbývá už jen podepsat, přičemž na cestě je i dohoda o celní unii, jež je jakýmsi „light vstupem“ do EU. I zde se jedná o to, svázat Ukrajinu s jejím historickým a kulturním prostředím – západní část země byla v 16-18. století součástí (spolu se současným Polskem, Litvou a Běloruskem) tzv. Republiky obou národů – díky atraktivitě, jakou Unie na své okolí díky „měkké síle“ působí.
Odpůrci bojkotu se obávají, že takový přístup uvrhne Kyjev do náručí Moskvy. Riziko tu je, nicméně by to odporovalo hospodářským zájmům Ukrajiny a podkopalo hrdě dobytou nezávislost. Většina Ukrajinců ale vidí svou budoucnost, ať už dříve, nebo později, právě v EU a ta jejich očekávání nesmí zradit.
Proto je bojkot ze strany politiků – nikoliv sportovních týmů – na místě. A bude tím účinnější, čím více bude spojen s nátlakovými opatřeními v oblasti hospodářské (aplikace zákonů proti praní špinavých peněz na ukrajinský kapitál uložený v EU) či celní (zamítnutí víz představitelům režimu odpovědným za zneužívání moci, snadnější přístup k vízům pro studenty, vědecké pracovníky, podnikatele a turisty) a s pedagogickou snahou vysvětlit důvody těchto opatření Ukrajincům. U příležitosti nadcházejících parlamentních voleb letos v říjnu by pak EU a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě měly zaplavit zemi pozorovateli a ujistit se, že volby proběhly tím nejkorektnějším způsobem.
