Vyberte si jazyk
Rozsáhlá reforma státní správy je nezbytně nutná a pro zemi musí být prioritou. Aby systém dobře fungoval, musíme být kdykoliv schopni zhodnotit efektivnost jeho struktur a práci jednotlivců a případně zaručit jejich mobilitu. Jen tak vytvoříme moderní, produktivní a efektivně fungující stát. To se týká všech reforem – jelikož jsou prováděny v zájmu řeckého lidu, musí na něj mít pozitivní dopad. Když k nim ale dochází nahodile a bez rozmyslu, nedůvěra občanů, kteří by je měli podporovat, pouze sílí.
Příkladem může být proces změn ve státní správě. Prvním opatřením je například propuštění 15 000 státních zaměstnanců. Abychom veřejné mínění příliš nedráždili, hovoří se raději o zhodnocení, o mobilitě, zkrátka o čemkoliv, co nám pomůže dosáhnout předem určeného cíle, tedy propuštění.
Pláč nad rozlitým mlékem
To situaci hrubě zjednodušuje, vytváří atmosféru stále větší nedůvěry a zhoršuje politické a sociální klima v době, kdy je modernizace nezbytná. Tím spíš, že se stát rozhodl pro „nouzový postup“, aniž by to přinášelo jakékoliv strukturální výhody. Ve skutečnosti tak pouze zlehčuje velmi závažný a komplikovaný proces, a to jen proto, že trojka se svou podivnou ideologickou posedlostí na vládu nepřestává tlačit. Nebezpečím takového počínání je ale to, že ohrožuje fungování obecních samospráv, škol, nemocnic a dalších veřejných služeb. Způsob, jakým budou reformy prováděny, bude mít přímý dopad na jejich úspěšnost. Máme-li proti sobě celé veřejné mínění, je těžké úspěšně zavést cokoliv. Dostatečným příkladem, jak věci nedělat, bylo nedávné uzavření veřejnoprávní vysílací stanice. Teď členové vlády zoufale pláčou nad rozlitým mlékem a snaží se napravovat vzniklé škody.
Ačkoliv řeči o „reformě“ už bohužel posloucháme tři a půl roku, s fungováním veřejných služeb to jde od deseti k pěti a doplácí na to občané. A to jejich nedůvěru jen prohlubuje...
Pohled z Madridu
„Zvrácené schéma“
Dohoda o dalším dílu finanční pomoci pro Řecko ve výši 6,8 miliardy eur je součástí „začarovaného kruhu“, píše El País. Podle španělského deníku
se opakuje stále stejné schéma Řecko-EU: neplnění starých závazků, nové závazky a finanční pomoc. Tento scénář sestává ze tří kroků: Na počátku je konstatování ze strany trojky, že daná vláda nesplnila smluvené podmínky. Ta se následně zaváže k tomu, že nesplněné závazky vykompenzuje jinými opatřeními - škrty, reformami, anebo obojím zároveň –, či úpravou kalendáře, s cílem uvolnit cestu zbývající unijní pomoci. [...] Realita tohoto perverzního schématu je neskrývaná: země čerpající pomoc jsou vystaveny tlaku, který vede k tomu, že země závazky neplní (Řecko), a/nebo k rozkladu vlád, které zavádějí požadované škrty (Portugalsko). Současně bychom neměli zapomínat na to, že ti, co pomoc poskytují, zastávají protichůdný postoj – na jednu stranu trvají na tom, aby se země čerpající pomoc řídily politikou úsporných opatření, na druhou stranu stále častěji docházejí k závěru, jako například MMF, že požadovaná úsporná opatření problémy pouze prohlubují.
