Zpráva Tisk v Evropě (4/5)
Méně uvažování, více marketingu a spotřeby

Řeknete kultura, dostanete životní styl

Švédský deník Svenska Dagbladet se rozhodl zeštíhlit svou literární rubriku a věnovat větší prostor modernímu životnímu stylu. Volba, kterou si chce deník získat pozornost širšího publika, je podle jednoho z propuštěných literárních kritiků známkou úpadku tisku.

Zveřejněno dne 27 prosince 2012 v 09:00
Payam Emrani  | Méně uvažování, více marketingu a spotřeby

Dne 16. listopadu, v den výročí bitvy u Lützenu [z třicetileté války skončila v roce 1632 Pyrrhovým vítězstvím švédských protestantů nad katolickými Habsburky], zaslal nový šéf kulturní rubriky deníku Svenska Dagbladet Martin Jönsson a jeho nová vedoucí literární rubriky Lina Kalmtegová mně a dalším kolegům z kultury, z nichž někteří patří k nejznámějším a nejzkušenějším redaktorům, dopis.

V něm nám oznámili, že už list naše literární kritiky nebude potřebovat, protože se nacházíme na prahu nové éry a kulturních redaktorů na volné noze je až moc. Kulturní oddělení deníku si přeje „zeštíhlit servis, v němž bude o literárním dění informovat v trochu odlišné podobě“.

Ve skutečnosti se vedení deníku z ekonomických důvodů rozhodlo snížit rozpočet na literární kritiku a kulturní stránky zasvětit modernímu životnímu stylu, médiím a dalším méně náročným tématům.

Nepřehánět to s náročnými tématy

Odchod kulturních redaktorů z deníku Svenska Dagbladet není ojedinělým případem. Je to obecný důsledek světové krize tisku. Ředitelé deníků a časopisů mají pocit, který přitom není nijak opodstatněný, že pokud chtějí konkurovat on-line tisku a virtuálním médiím a rozšířit řady svých čtenářů, musejí omezit své intelektuální ambice.

Newsletter v češtině

Výsledek? Kulturní redaktoři jsou propouštěni nebo odsouváni na vedlejší kolej a na jejich místa nastupují novináři, od nichž se čeká, že kulturní témata „zlidoví“ do reportáží o životním stylu nebo jiných předžvýkaných článků, které lze bez potíží konzumovat v autobuse nebo v metru. Fenomén, s nímž se dnes potýká Svenska Dagbladet, je už dlouho přítomen v redakcích Dagens Nyheter, Göteborgs-Posten a v dalších denících po světě.

Kategorie novinářů

To, k čemu zde dochází, lze zároveň chápat jako konečnou fázi dlouhého „třídního boje“ mezi dvěma kategoriemi zaměstnanců denního tisku. První z nich tvoří diplomovaní novináři, kteří se zaučovali v redakcích televizních zpravodajských pořadů a v časopisech zaměřených na reportáže. Kulturní rubrika je dnes v moci právě této historicky „nižší třídy“. Druhá kategorie kulturních spolupracovníků vzešla z univerzitního prostředí a literárního parnasu. Tato historicky „vyšší třída“ je dnes ale z denního tisku vytlačována.

Skutečný úpadek kulturní rubriky začal kolem roku 2000 a podle přibližně stejného modu operandi zachvátil všechny velké deníky – to když si čtenáři přestali předplácet tištěné noviny a začali je číst v elektronické podobě na internetu. Kulturní rubrika deníku [Svenska Dagbladet] zůstala navzdory finančním potížím tohoto trendu dlouho ušetřena, a to zejména díky oddaným spolupracovníkům a stejně tak věrným čtenářům z kultivovaných buržoazních kruhů.

Brzy ale přišel nový majitel deníku, [norská mediální skupina] Schibsted, s radikálními škrty a změnou kurzu. Z vedoucích postů odešli intelektuálové Mats Svegfors a Peter Luthersson a místo nich nastoupili lidé z žurnalistického prostředí více orientovaní na marketing.

Menší zájem o předplatné

Jak se projeví tyto změny na předplatném? Mladý motivovaný novinář na volné noze není drahý a z krátkodobého pohledu se možná trochu ušetří. A možná se mezi mladou generací sem tam najdou i noví předplatitelé, kteří ocení novou redakční politiku deníku zaměřenou na životní styl a na témata jako móda, design, cestování, zábava a upoutávky na literární bestsellery.

Zároveň je to ale volba riskantní, protože vzdělaná buržoazie, která dosud tvořila věrný okruh čtenářů, přestává mít o předplatné zájem. Většina mladých milovníků rubriky životního stylu také s velkou pravděpodobností papírový tisk nadobro opustí a potřebné informace bude hledat na internetu nebo v dalších elektronických médiích. Tento trend je už delší dobu na vzestupu. A nároční čtenáři z vysokoškolského prostředí přejdou k intelektuálním časopisům.

Renomovaní kulturní redaktoři z toho nakonec zřejmě vyjdou dobře, i když už deníky jako Dagens Nyheter nebo Svenska Dagbladet nemají prostředky na to, aby jim za články zaplatily odpovídající honorář. Někteří z nich si už vytvořili vlastní blog nebo webové stránky, jejichž prostřednictvím oslovují čtenáře. Výhledově by si mohli slušně vydělávat i spoluprací s vysokými školami, kulturními nadacemi nebo nakladatelstvími, kterým nechybí intelektuální ambice.

Nadvláda novinářů denního tisku nad kulturní rubrikou skončí možná Pyrrhovým vítězstvím. Tito novináři se spolu s mladými žurnalisty na volné noze stanou hlavní obětí nezaměstnanosti, a nikoliv zkušenými literárními kritiky či jinými spolupracovníky, kteří v kulturním světě ztělesňují „jisté hodnoty“.

Další články z této série :
El País, oběť velkopanských šílenství
Francouzští novináři se stále podbízejí mocným
Reklamní trik historie v podání Silicon Valley

Pohled z Německa

Debata je součástí identity tisku

Kulturní rubriky a komentáře v denících jsou obětmi krize tištěných médií. V deníku Dagens Nyheter však upozorňuje Thomas Steinfeld, šéf této rubriky v deníku Süddeutsche Zeitung, že:

Existují diskuze, které by se nemohly odehrát jinde, než na stránkách deníků. Některé z nich jsou pro vývoj společnosti nezbytné. V Německu jsme v posledních dvou letech měli tři: debatu o obřízce, o rouhačství a o plagiátu vědeckých prací (které vedly k odchodu ministra obrany Guttenberga). […] Všechny tyto debaty proběhly na stránkách kulturních rubrik a ve všech případech hrála tištěná média ve srovnání s vizuálními médii strategicky zásadní roli. […] Ve snaze ukojit hlad po zábavě je hlavní funkce kulturní rubriky, tedy kulturní kritika, nahrazována portréty a rozhovory.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma