Zpráva Šetřící Evropa
Ochrana před hospodářskou pohromou. Olivovník na ostrově Naxos, Řecko.

Řekové se vracejí na rodnou hroudu

Zatímco politici rozhodují o osudu krizí nejvíce postižené ekonomiky eurozóny, Řekové jsou nuceni navracet se do minulosti, aby vůbec nějak vystačili s penězi. Zpráva z ostrova Naxos v souostroví Kyklady.

Zveřejněno dne 19 října 2011 v 14:00
Elias Fils  | Ochrana před hospodářskou pohromou. Olivovník na ostrově Naxos, Řecko.

„Lidé se začínají vracet na okolní hospodářství, která před mnoha lety opustili, aby se zde věnovali pěstování brambor, zelí a zeleniny a mohli tak přežít období krize,“ říká Petros Citouzouris, zatímco prořezává vinnou révu na své vinici rozkládající se vysoko v horách Naxosu, největšího kykladského ostrova. Finanční pohroma, která Řecko postihla, už totiž zachvátila i ty nejodlehlejší kouty země.

Ukazuje přitom na čerstvě obdělaná terasovitá políčka nedaleko dávno opuštěné kolonie malomocných v Sifones. Petros Citouzouris tvrdí, že od chvíle, kdy krize vypukla, se „nezaměstnaní stavební dělníci, horníci a důchodci začali vracet na rodinné statky, které v předchozí generaci zdědili, ale sami nikdy neobhospodařovali.“ Odhaduje, že z dvaceti hospodářství v okolí jich deset patří nově příchozím navrátilcům. „Nebudou schopni vypěstovat toho dost na to, aby je zemědělství uživilo, ale pomůže jim to vyjít,“ říká.

Turisté do země sice přijíždějí i letos, ale jinak ekonomika celkově upadá. Hospodářská pohroma postihuje každý kousek Naxosu a v lidech vzbuzuje rozpoložení, které osciluje někde mezi zpola skrývaným pocitem úzkosti, nepokrytým zoufalstvím a všeobecným strachem z toho, že ať už je situace dnes jakkoli zlá, zítřek může být ještě horší. Ostrov stále oplývá výjimečnou krásou. Jsou na něm rozesety starověké řecké památky, benátské věže. Jeho běloskvoucí vesnice a dobře zavlažované terasy přiléhají k svahům hor, které se majestátně tyčí nad hlubokými, zelenými údolími. Olivovníkům a vinicím se daří díky úrodné půdě, která osadníky přitahuje už celých 5 000 let.

Návštěvníka ostrova zarazí pracovitost místních

V rozporu s především na severu Evropy rozšířenou představou o Řecích, kteří se nezodpovědně oddávají sladkému nicnedělání na úkor zahraničních bank a půjček od EU, člověka na osmnácti a půl tisicích obyvatel Naxosu nejvíce zarazí to, jak tvrdě pracují. Mnozí z nich měli vždy více než jen jedno zaměstnání a přitom žádné opravdu dobře placené. Stavební dělníci tradičně vždy zůstávali zároveň i zemědělci, kteří vlastnili ovce, kozy, olivové háje a vinice. Tento příjem navíc byl často určen pro jejich děti, na placení školného, aby mohly navštěvovat vysoké školy.

Newsletter v češtině

Všechny tyto vyhlídky se nyní hroutí. Na Naxosu žije množství vysoce kvalifikovaných, ale nezaměstnaných mladých lidí, kterým se nedaří najít jakoukoli práci. „Mladí lidé žebrají o práci,“ říká stavař Manoulis Koutelieris, který pořád ještě zaměstnává deset pracovníků. „Včera mi někdo volal s prosbou o práci a plakal při tom.“ Koutelieris tvrdí, že i když je oficiální míra nezaměstnanosti na ostrově 20 %, podle jeho odhadu ve skutečnosti dosahuje nějakých 35 %. A s odlivem turistů nezbývá nikdo, kdo by mohl utrácet. Obchody a taverny zejí prázdnotou.

Naděje těch, kdo na společenském žebříčku chtěli postoupit do střední třídy, se rychle rozplývají, nicméně pro mnohé je situace ještě svízelnější. Škrty ve vládních výdajích nejvíce dolehly na lidi, kteří už dříve dokázali vyjít s penězi jen stěží. V malém domečku v městečku Naxos se Irene Polykretisová svěřuje, že spolu se svým manželem, rybářem Panagiotisem, byli chudí vždycky. „Když jsem vyrůstala, nemohli jsme si dovolit ani aspirin,“ říká. Díky jejímu věnu, rybářské loďce, vydělával Panagiotis sotva tolik, aby uživil rodinu, a i to jen proto, že si po rybolovu ještě přivydělával jako metař v přístavu.

„Jsme pro ně jen smetí.“

Ale v poslední době rodinu postihla celá řada pohrom. Jejich loďka byla poškozena vlnou způsobenou motorovým člunem a Panagiotis si nemůže dovolit opravu. Jejich syn se během zmíněné nehody zranil a nemůže pracovat. Navíc se vláda rozhodla, že Irene neoprávněně obdržela přeplatek v přídavcích na děti a tak do konce roku pozastavila jejich vyplácení. Panagiotis pociťuje hořkost. „Nikdo nám nenabídne pomoc,“ říká. „Jsme pro ně jen smetí.“

Počet obyvatel Naxosu, jejichž život se ocitl v troskách, je stále ještě omezený, ale další špatné zprávy na sebe nenechávají dlouho čekat. Platy státních zaměstnanců a penzijní důchody se snižují. Většina lidí na Naxosu své domovy vlastní a tak teď s obavami očekávají, na kolik je přijde nová domovní daň. „Vláda tu skutečně narazila na zlatý důl,“ říká zachmuřeně jeden z majitelů domů. Nová daň má být vybírána spolu s poplatky za elektřinu, za čímž se skrývá nevyslovená hrozba, že její nezaplacení může znamenat odpojení od dodávek elektrické energie.

Koho lidé z ostrova Naxos z této situace viní? Místostarosta města Naxos Dmitris Lianos obviňuje banky, které poskytovaly levné půjčky prakticky komukoli. Říká: „Banky umožnily Řekům, aby se zbláznili. Nabízely půjčky na oslavu Vánoc, nebo na svatební cestu. Žili jsme v klamu, ve světě iluzí.“ Prozatím banky příliš netlačí na to, aby byly půjčky splaceny, ale lidé se obávají, co se stane, až je vymáhat začnou.

Země se řítí k ekonomickému a společenskému kolapsu

Celkově Naxos ovládá pocit, že v oběhu je stále méně a méně peněz. Jediný průmysl, který se zatím úplně zhroutil, je stavebnictví, nicméně všechna ostatní odvětví jsou na tenkém ledě. Mnoho obchodních transakcí probíhá přes pochybné dlužní úpisy, které nejsou propláceny, a nemusejí být moc platné, ani když jsou. Manoulis Koutelieris říká: „Mám 30 000 euro v šecích, které jsou nekryté. Co můžu dělat? Přece nemůžu každého hned hnát k soudu.“

Každý si stěžuje na přebujelou byrokracii. Vlastník lomu na mramor Yannis Karpontinis u sklenky rakije smutně popisuje, jak se mu před dvěma lety nepodařilo otevřít lom, který patřil jeho rodině. Protože ale lom předtím pronajal, potřeboval celou řadu nových povolení. Tváří v tvář krizi se s jistým úspěchem snaží o soběstačnost, a tak si peče vlastní chléb a vyrábí vlastní olivový olej, víno a dokonce i mýdlo.

Jannis Karpontinis si myslí, že se Řecko nezadržitelně řítí k ekonomickému a společenskému kolapsu. „Prozatím bude střední třída platit větší daně, protože se obávají státního bankrotu a ztráty svých bankovních vkladů,“ říká pan Diskalakis. „Ale v okamžiku, kdy si uvědomí, že k tomu bankrotu stejně dojde, přestanou platit a došlápnou si na vládu.“

Pohled z Atén

Odbory se přetahují s šetřící vládou

Zatímco se sedmadvacítka připravuje k diskuzi o možnosti umazání řeckého dluhu, která má proběhnout 23. října, je Řecko od včerejší půlnoci (na dalších 48 hodin) „ochromeno“, píše Ta Nea. Ráno 19. října začala generální stávka vyhlášená odborovými svazy – letos už pátá – které, jak si deník všímá, se tentokrát zúčastnil vysoký počet lidí. „Lodě a vlaky stojí, školy, úřady, banky i soukromé podniky jsou zavřené. Seznam je dlouhý: Tentokrát se Řekové skutečně rozhodli ve stávce pokračovat, ať se dnes stane cokoliv. Demonstrují tak proti úsporným plánům, proti daním a proti útoku na své sociální výdobytky.“ Pro vládu nastala „hodina pravdy“,píše deník To Vima, podle něhož „si velký počet protestujících přeje sesadit socialistickou vládu,“ která je viněna z toho, že zemi dusí, aby vyhověla zahraničním věřitelům. „Řekové organizují stávky každý den a země není schopna fungovat,“ dodává list. „Všechna ministerstva mají plné ruce práce se svými vlastními zaměstnanci, lidé nejsou s to platit účty a odmítají nové daně. Ti, kteří stávkovat nemohou, alespoň zpomalují svou práci.“ A zatím „hlavní město dál zahlcují tuny odpadků,“ironicky poznamenává To Ethos, „jelikož je nikdo nechce sbírat a toxické plyny, které z nich vycházejí, ohrožují především děti“.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma