Vyberte si jazyk
V záludném střetnutí mezi Evropskou unií a Ruskem Kreml právě odrazil útok. Unii se málem podařilo přimět Kypr k zavedení konfiskační daně, která by ruské státní podniky poškodila. Zvažovat jednoduchá řešení bez přílišných ztrát už dnes není možné. A loudavá neochota Ruska nabídnout Kypru novou pomoc je pohodlným prostředkem, jak na Evropu zatlačit.
Kypr doufá, že mu Rusko pomůže, když jeho ekonomice na oplátku poskytne některé „výhody“. Kyperský ministr financí Michalis Sarris se nechal slyšet, že do Moskvy nejel 20. března s prázdnýma rukama. Jel tam Rusku představit možnosti, které se mu nabízejí, pokud ostrovu pomůže. Na seznamu figurovala účast na bankovním systému a těžbě plynu. Kypr vůbec nežádá o půjčku, ale o uzavření oboustranně výhodné transakce.
Pomsta Unii
Rusko si teď ale zřejmě dává načas. Andrej Kostin, ředitel [ruské] banky VTB, která se stala hlavní obětí kyperské krize, sdělil, že se jeho finanční ústav o nákup kyperských aktiv vůbec nezajímá: „Jsou tu dvě banky v kritické situaci, které potřebují ozdravit. Bylo by absurdní si myslet, že bychom na tom mohli mít zájem. Naším jediným zájmem je, aby banka byla co nejdříve opět schopna provádět platby a spravovat účty svých klientů.“ V případě, že „politika bude diktovat rozhodnutí odporující právu“, bude banka podle jeho slov nucena „svou činnost ukončit a kyperský trh prostě a jednoduše opustit“.
Premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru, který poskytl předešlého dne evropským médiím, uvedl, že na Kypru byly zablokovány velké ruské banky a společnosti s majetkovým podílem státu, které přitom z účetního a daňového hlediska žádné problémy neměly. Tím také vysvětlil příkrá prohlášení Moskvy. Mimo jiné tak potvrdil, že daňový ráj na Kypru nebyl přitažlivý pouze pro ruský soukromý sektor, ale i pro státní podniky. Premiér dodal, že Rusko začne o pomoci Kypru uvažovat až poté, co své návrhy na řešení krize předloží Unie. Rusko si dává pauzu. Vypadá to, že netuší, jak se z krize vymotat s co nejmenšími ztrátami, a proto se rozhodlo, že se Unii pomstí tím, že bude vyčkávat. Pokud se totiž Moskva stáhne, nebude už Evropa nucena sehnat na záchranu Kypru 10 miliard eur, ale celkovou nezbytnou sumu, tj. 17 miliard.
Vzhledem k tomuto geopolitickému kontextu se někteří vysocí evropští představitelé snažili své výroky mírnit. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že se zasedání ministrů financí EU konalo v pozdních nočních hodinách a rozhodnutí padlo v sobotu časně ráno, a proto nebylo možné Moskvu předem upozornit.
Epochální souboj
Evropa volí mírný tón, který se ale neprojevuje v činech. V pondělí by Evropská centrální banka mohla přestat poskytovat Kypru finanční prostředky, a nechat tak celou ostrovní ekonomiku bez životodárné mízy. Včera pohrozil nejmenovaný evropský zdroj kyperským bankám likvidací, pokud se nedohodnou na zdanění vkladů.
New York Post v reakci na to označil rozkol mezi Ruskem a EU za epochální souboj mezi prezidentem Vladimírem Putinem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Při pohledu z vnější se zdá, že Putin považuje návrh euroskupiny na konfiskační daň za osobní urážku.
Experti se shodují na tom, že Kypr není stavu učinit Moskvě nějaký skutečně výhodný návrh. „Pro ruskou ekonomiku byl Kypr zajímavý jedině v tom, co jí poskytoval už dříve, tedy jako finanční platforma z dosahu ruské legislativy, ale zároveň stabilní a předvídatelná. Z investičního hlediska není Kypr jako země o nic zajímavější než jakýkoliv jiný politicky stabilní stát ve východním Středomoří,“ tvrdí generální ředitel skupiny Razvitie Viktor Kucharskij. Jak ale dodává, kyperské banky sice nahromadily velký kapitál z Ruska, ale ještě větší k nim proudí z Anglie. „Německo se rozhodlo část svých tajných vkladů vybrat a vložit do evropské kasy,“ domnívá se Kucharskij. Ale byl z toho skandál.
