Zakladatelé společnosti Start-up Sauna během rozhovoru pro internetový seriál Randěte s Hermionii

Sázka na inovace

Finsku, které bylo v minulosti velice závislé na úspěchu telekomunikačního gigantu Nokia, se dnes daří své hospodářství diverzifikovat prostřednictvím podpory malých inovativních startupů. Nyní však půjde o to, jak zajistit, aby nová generace podnikatelů zůstala doma.

Zveřejněno dne 5 února 2013 v 16:15
The Next Web  | Zakladatelé společnosti Start-up Sauna během rozhovoru pro internetový seriál Randěte s Hermionii

V roce 2010 zahájila skupina studentů UniverzityAalto nedaleko Helsinek nejkonstruktivnější projekt v dějinách studentského aktivismu. Během své návštěvy Massachusettského technologického institutu řada z nich uvěřila v sílu podnikatelského ducha. Po návratu domů proto nejprve zorganizovali „léto startupů,“ které mělo propagovat myšlenku, že budoucnost finské ekonomiky leží v malých inovativních projektech, nikoli v rukou starých gigantů. Z podnikatelského léta se vzápětí stala inovační sezóna.

Startup Sauna - tzv. „urychlovač“ vývoje podnikatelských projektů, který i nadále funguje pod vedením těchto mladých nadšenců, ale kromě univerzity jej dnes spolufinancují i vláda a podnikatelské kruhy – sídlí v polorozpadlém skladu hned vedle univerzity. Nabízí celou řadu služeb: místo pro práci, koučing pro začínající podnikatele, studijní exkurze do Silicon Valley a množství příležitostí k budování kontaktů (například v mnoha saunách, které zde také najdeme).

Míra znalostí a porozumění problematice podnikání je vzhledem k věku členů Sauny překvapivá. Chápou, že inovace neznamená pouze nejnovější technologie – v Sauně zrají i projekty v oblasti designu či pletení. Vědí, jak je důležité překlenout propast mezi inženýrskými obory a designem. Uvědomují si, že podpora podnikání vyžaduje kromě přítoku peněz i kulturní změny. Neinspirují se pouze Bostonem a San Franciskem, ale i zajímá je i Rusko a pobaltské státy.

Nebezpečná závislost na Nokii

Tato studentská revoluce je částí širšího přehodnocení vztahů mezi vládou a podnikatelskou sférou, které začalo v roce 2008, když finská vláda provedla rozsáhlé změny ve struktuře vysokých škol (přičemž vytvořila i Aalto) ve snaze podpořit inovace. Přispěly k ní i problémy společnosti Nokia. Finsko se totiž na této firmě stalo nebezpečně závislým – v roce 2000 generovala 4 % finského HDP. Vláda se snažila co nejvíce zmírnit problémy spojené z ústupem Nokie ze scény a zajistit, aby se podobná závislost jejího hospodářství na jediné společnosti už v budoucnu neopakovala.

Newsletter v češtině

Finové proto vytvořili agenturu pro inovace a technologii Tekes, která disponuje ročním rozpočtem 600 milionů eur a zaměstnává 360 stálých pracovníků. Založili také venture kapitálový fond Finnvera, který vybírá začínající firmy a pomáhá jim etablovat se na trhu. Srdcem tohoto inovačního systému je série podnikatelských inbubátorů, které částečně sponzoruje vláda a částečně soukromá sféra. Operují ve všech důležitých podnikatelských oblastech a nabízejí firmám s vysokým růstovým potenciálem poradenství a podporu zkušených podnikatelů a investorů, tzv. business angels.

Výsledkem toho se Finsko stalo mnohem otevřenějším podnikatelským a tržním prostředím. Vzniklo tu impozantní množství startupů, včetně 300 firem, které založili bývalí zaměstnanci společnosti Nokia. Firma Microtask nabízí externí kancelářské práce. Zen Robotics se zaměřuje na automatizaci recyklacování odpadu. Valkee vyrábí přístroj, který zahání zimní depresi tím, že do zvukovodu promítá silné světlo. Země také získala obvyklé atributy technologického střediska – blog Arctic Startup, který vychvaluje její inovační aktivity, a přezdívku Arktické údolí, obsahující povinné slovo „valley“. Je dnes módní tvrdit, že úpadek Nokie byl „tím nejlepším, co se této zemi kdy přihodilo“.

Technologické mistrovství a obchodní know-how

Nové Finsko je zvláště hrdé na svůj vzkvétající herní průmysl, který zahrnuje firmy jako Rovio Entertainment, tvůrce hry Angry Birds a jednoho z největších sponzorů Startup Sauny, nebo Supercell, výrobce hry Clash of Clans. Nicméně řada těch nejzajímavějších podnikatelských projektů se na vývoj nejnovějších technologií nesoustředí. Často pomáhají rodičům s praktickými problémy, které pramení z nutnosti kombinovat plný pracovní úvazek s péčí o rodinu. Niklas Aronsson, zakladatel firmy Linas Matkasse, tak použil princip „udělej si sám,“ oblíbený model firmy IKEA, na problém rodinných večeří. Jeho společnost dodává rodinám naporcované a předpřipravené suroviny, které se doma pouze uvaří.

Také firma Hemfrid, kterou založila Monica Lindstedtová, prodává zákazníkům čas. Lindstedtové se podařilo vytvořit úklidový gigant, který do domácího úklidu vnesl profesionální management a učinil z něj jeden ze zaměstnaneckých bonusů. Hemfrid přesvědčil vládu, aby bylo možné úklid domácností odečítat z daní podobně jako třeba firemní automobil. Dnes má její firma 10 000 pravidelných zákazníků a zaměstnává 1326 lidí, z toho 70 % v zahraničí.

Přes všechnu svou podnikatelskou energii má Finsko stále problém vytvářet ze startupů dlouhodobě fungující firmy. Případů, kdy úspěšný podnikatel sebral svých pět švestek a odešel jinam, je nepočítaně. Nejsou mezi nimi pouze členové poválečné generace jako Ingvar Kamprad, zakladatel firmy IKEA (dnes žije ve Švýcarsku), nebo Hans Rausing, zakladatel společnosti vyrábějící obaly Tetra Pak (odešel do Británie), ale i příslušníci nadcházející generace podnikatelů. I dnes se příliš často rozhodují prodat své nápady (především americkým) nadnárodním firmám, místo toho aby svůj potenciál plně zhodnotili doma.

Je však důvod doufat, že podnikatelský boom zároveň vytvoří novou generaci globálních podnikatelských lídrů. Finští inovátoři v oblasti životního stylu mají šanci stát se světovými magnáty ze stejných důvodů, díky kterým uspěl Kamprad – daří se jim totiž využívat rozsáhlých demografických změn. Podnikatelé na poli nových technologií naopak mohou vytvořit společnosti, které dlouhodobě přežijí, jelikož kromě technologického mistrovství rozvíjejí i obchodní know-how.

Pohled ze Skandinávie

Hrdost i skromnost skandinávského sociálního státu

Reportáž týdeníku The Economist vyvolala v zemích „Vikingů” a zvlášť ve Švédsku nemalou pozornost. Deník Vestmanlands Läns Tidning ze švédského Västeråsu soudí domnívá, že „klíčem k úspěchu naší společnosti je efektivní a spolehlivá vláda“ a skutečnost, že „Švédové důvěřují svým spoluobčanům, což je rys, který nelze snadno exportovat.” „Švédsko, do toho!” raduje se stockholmský Expressen, který nicméně upozorňuje na skutečnost, že

rozpor mezi tím, jak je Švédsko vnímáno v zahraničí a námi samotnými, je dnes velký jako nikdy předtím. Doma všechno líčíme v černých barvách – mluví se o masové nezaměstnanosti, krizi vzdělávacího systému, narůstající nerovnosti ve společnosti, poklesu kvality infrastruktury a lidech, kteří jsou bez milosti vytlačováni ze systému sociálního zabezpečení. […] Švédsko nicméně od 70. let dosáhlo pozoruhodného pokroku. […] Za toto úsilí bychom měli vládě i opozici poděkovat.

„Skandinávský model není dokonalý” píše naopak malmöský list Sydsvenskan, podle kterého jsou

státní výdaje vůči HDP i nadále příliš vysoké. Daňový tlak stále nutí podnikatele k emigraci. A stále je příliš mnoho lidí závislých na sociálních dávkách.

V sousedním Norsku hovoří deník Aftenposten o „sílící úctě Evropanů ke skandinávským zemím.” Jedním z důkazů je i to, že týdeník Economist změnil na skandinávský sociální systém názor. V 90. letech švédskou ekonomiku pranýřoval, v roce 2003 se o její kombinaci prosperity a sociálního zabezpečení vyjádřil Shakespearovými slovy jako o „snu noci svatojánské”. „Co je však zarážející,” uzavírá deník,

je to, že ve skupině zemí OECD mají skandinávské země nejvyšší podíl státních výdajů na HDP. Zároveň ale mají nižší státní dluh než většina jiných evropských zemí. Jinými slovy, ostatní evropské země, které mají méně rozvinutý sociální systém, musí své výdaje snižovat více, než skandinávské země.

Kategorie
Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma