Složí ETA zbraně?

ETA se dostala do úzkých díky politickému tlaku a demokratické vytrvalosti. Tuto skutečnost navíc ještě zdůrazňuje fakt, že jestliže tato skupina potřebovala nějakou záminku v podobě slavnostní příležitosti, při níž by vyhlásila definitivní konec násilí, včera si ji naservírovala na zlatém podnose během Mezinárodní konference o míru v Baskicku, které se konala v San Sebastiánu. Přítomnost zahraničních osobností, zveřejnění pětibodového komuniké a absence španělské i baskické vlády musí stačit k tomu, aby teroristé v co nejkratší době oznámili definitivní zastavení násilí. A co víc: Jen stěží si můžeme představit rámec na ukončení tragédie, který by se více podobal tomu, po čem vždy volala levice abertzale [baskičtí levicoví nacionalisté sdružení v řadě politických uskupení].

Ačkoli se jistě objeví nemálo těch, kteří budou ve schváleném textu hledat nějaké ústupky, pravdou je, že výzva španělské a francouzské vládě k vyjednávání – a obecně celé společnosti k podpoře usmíření s ohledem na památku obětí a jejich rodinných příslušníků – je něco, co bylo součástí scénáře už drahnou dobu. Přestože i bez policie a trestního stíhání nebyla tato skupina nikdy tak blízko tomu, aby hodila do ringu ručník, samo o sobě to nebude k ukončení dlouholetého násilí stačit.

Ti, kdo zastávají opačný názor, vědí, že v určité chvíli bude pro to, aby ETA složila zbraně a zmizela ze scény, opravdu třeba něco vyjednat. A to nikoliv politické ústupky. Domněnka, že závěr nemůže spočívat v ničem jiném než konečné kapitulaci ETA, znamená neznalost dějin ostatních konfliktů, které se tomu, jenž sužuje Baskicko, podobají.

Konference v San Sebastiánu byla ve skutečnosti součástí strategie, která byla využita i k ukončení násilí v Severním Irsku. Tehdy nebyl předložen žádný požadavek na rozpuštění Irské republikánské armády, ale pouze na nezvratné ukončení násilí. Později bylo zapotřebí řešit otázku statusu vězňů a učinit pokroky ohledně politického rámce. K tomu jednou dojde i v Baskicku. Je to něco, co je třeba mít na paměti, jinak navrch získají fundamentalisté.

Vzhledem ke stranické linii je absence španělské Lidové strany (PP) na této konferenci poměrně logická. Ovšem pokud to má být právě PP, kdo bude z vládních křesel na konec ETA dohlížet, což je nanejvýš pravděpodobné, musí jednat velkoryse a s ochotou ke kompromisu. Skutečnost, že Mariano Rajoy uvažuje o řízení tohoto procesu ve spolupráci s PSOE [socialisté] a Baskickou nacionalistickou stranou (PNV), je dobrým znamením.

Názor

Podle konzervativního tisku šlo o „potupnou frašku“

Byl to „festival v San Sebastiánu“, píše s ironií listEl Mundo v narážce na filmový festival, který se v tomto baskickém městě koná každým rokem. Konzervativní deník se domnívá, že konference ze 17. října byla pro demokraty a především oběti terorismu „potupnou fraškou“, a to především kvůli „šíření scestné myšlenky existence dvou znepřátelených táborů, které jsou si rovny a těší se stejné morální legitimitě“.

Konečná deklarace je „pastí“, dodává El Mundo. Španělský deník soudí, že „mezinárodní hvězdy“ jako bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan či někdejší irský premiér Bertie Ahern „posloužili strategii organizace ETA“. Text „nevyžaduje dokonce ani rozpuštění skupiny ani odevzdání jejího arzenálu, nýbrž pouze zastavení násilí“, kritizuje El Mundo. Naopak zahrnuje uznání „veškerých obětí“, což je „mazaný způsob, jak udělit status poškozených členům teroristické organizace a smazat tím hranice, které dělí oběti od jejich katů“.

Konzervativní deník dále odsuzuje „tichou spoluvinu“ španělské vlády, která souhlasila s konáním setkání, jehož účastníci po ní požadují „nelegální a neústavní řešení toho, co nazývají ,posledním ozbrojeným střetem v Evropě‘“. Podle El Mundo „je třeba věřit, že po 20. listopadu [datum konání předčasných parlamentních voleb] se k moci dostane nová vláda, která zajistí, aby špatný film, který měl včera premiéru v San Sebastiánu, nezískal žádné ocenění”.