Vyberte si jazyk
„Evropa je minulostí“
Není. Mnozí se dnes o Evropě vyjadřují, jakoby se už nořila do mlhy zapomnění. Hospodářská deprese, přetrvývající krize eura a složitý rozhodovací proces z ní nepochybně dělají velmi snadný terč. A úžasný vzestup zemí jako Brazílie a Čína, jehož jsme v posledních letech byli svědky, vede mnohé k názoru, že na starý kontinent platí staré „prach jsi a v prach se obrátíš“. Pesimisté by si však měli připomenout několik skutečností. Evropská unie nejenže zůstává největším hospodářským blokem na světě, ale po Spojených státech má i druhý největší vojenský rozpočet, s více než 66 000 vojáky v zahraničí a 57 000 diplomaty (Indie jich má pouhých 600). Ve srovnání s Čínou je evropské HDP na hlavu v přepočtu na kupní sílu stále téměř čtyřnásobné, třínásobně přesahuje i Brazílii a téměř devětkrát Indii. Pokud Evropa opravdu prodělává úpadek, žije se tu pořád líp, než v rozvíjejících se ekonomikách.
Moc samozřejmě nezávisí pouze na těchto zdrojích, ale i na schopnosti přeměnit je ve výsledky. A ani tady se Evropa nemá zač stydět. Žádná jiná mocnost kromě Spojených států svět za posledních 20 let tolik neovlivnila. Od konce studené války se EU poklidně rozšířila o dalších 15 členských zemí a přeměnila velké části svého okolí tím, že oslabila etnické konflikty, podporovala u svých sousedů právní stát a přispěla k rozvoji ekonomik od Baltu po Balkán. Srovnejme to s Čínou, jejíž hospodářský růst vyvolává strach a odpor v celé Asii.
Je pravda, že EU nyní zažívá existenční krizi. Ale i se svými problémy přispívá k řešení regionálních konfliktů a globálních otázek víc než jiní. Když v roce 2011 vypukly v arabských zemích revoluce, údajně zbankrotovaná Evropa přispěla na podporu demokracie v Egyptě a Tunisku víc než Spojené státy. Když se libyjský režim plukovníka Kaddáfího chystal provést v březnu 2011 v Benghází rozsáhlý masakr, vedly boj proti němu Francie s Británií. Francie pak letos zasáhla v jižním Mali proti převzetí vlády džihádisty a překupníky drog. Evropané možná nevyvinuli dostatečnou snahu k zastavení konfliktu v Sýrii, ani v této tragédii však nezůstali pozadu za jinými.
