Vyberte si jazyk
Z neúspěšného jednání mezi maďarskou vládou na jedné straně a Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií na straně druhé [17. července] lze zřejmě vinit obě strany. Maďarská vláda [které od května šéfuje konzervativec Viktor Orbán] postavila svým 29bodovým programem své partnery před hotovou věc a MMF a EU prokázaly mimořádnou neústupnost. Přitom jde o hodně: ve hře je prověrka plnění podmínek úvěru ve výši 20 miliard euro [který byl Maďarsku přidělen v roce 2008] a sjednání prodloužení programu do prosince 2010, ale rovněž – ač to MMF popírá – sjednání nového úvěru s účinností od roku 2011, který má Maďarsku sloužit jako pojistka.
Maďarsko musí být pannou, ale také skvělou milenkou, žádají MMF a EU. Neúspěch vyjednávání naznačuje, že uspokojit takové požadavky bude složité. Obě organizace do svých prohlášení zapracovaly některé zdvořilostní obraty (MMF: Maďarsko dosáhlo v hospodářské obnově značných pokroků; EU: vítáme závazek nové vlády snížit deficit pro rok 2010 na 3,8 %), ale ze svých požadavků ani v jediném bodě neustoupily. Rezolutně odmítají bankovní daň, ale důrazně trvají na drakonickém rozpočtu. Vyžadují strukturální reformy, ale neponechávají žádný prostor k jednání. Dávají najevo soucit s Maďary, kteří se musejí podřídit náročným rozpočtovým opatřením souvisejícím se zvyšováním daní a se škrty ve výdajích, ale na druhou stranu upozorňují, že se vláda „musí ještě víc snažit“. Urychlují konkurz velkých veřejných deficitních podniků.
Forint slábne
Prohlášení EU jsou ještě ostřejší. Maďarská vláda bude potřebovat „delší čas“ k tomu, aby dodala přesné informace o veřejné dopravě, zdravotnictví či strukturálních reformách. MMF a EU požadují stabilní prostředí pro maďarské a zahraniční investory a tlačí na vládu, aby „respektovala naprostou nezávislost centrální banky“. Orgány zaznamenaly četná zneklidňující rozhodnutí, jako například odklad zavedení nového systému rozpočtového dohledu.
Zástupci MMF a EU se rozhodli prověrku odložit a vrátit se k vyjednávacím rozhovorům později [nová diskuze je plánována na září]. Člověk by řekl, že se György Matolcsy [maďarský ministr financí] účastnil úplně jiných jednání. MMF a EU podle jeho slov myšlenku zavedení bankovní daně „uvítaly“. Přitom opomněl sdělit, že obě organizace nejenže tuto iniciativu kritizovaly, ale znovu nespokojeně požádaly vládu, aby nechala Andráse Simora [šéfa maďarské národní banky] s jeho platem 8 milionů florintů [který vláda snížila na 2 miliony, tj. zhruba 6 950 euro] na pokoji.
Stejně tak Matolcsy nezmínil tuto poznámku Evropské komise: „Doporučované návrhy zákona mohou narušit rovnováhu trhů a příčí se evropskému právu.“ Zástupci obou organizací Orbánovi nezazlívají, že s nimi svých 29 návrhů před zveřejněním neprojednal. Měl se ale ujistit o tom, že jsou v souladu s evropským právem. Bývalo by bylo záhodno, kdyby se Orbán coby iniciátor oněch 29 návrhů a osoba s rozhodovací pravomocí účastnil vyjednávání už od začátku a nepřijímal delegaci na poslední chvíli.
Maďarsko se dnes ocitlo ve zcela nové a nebezpečné situaci. Pokud chce vláda zamezit tomu, aby měla pauza ve vyjednávání závažné hospodářské a finanční dopady, musí bez meškání začít zavádět opatření. V pondělí jsme očekávali otevření finančních trhů s velkou úzkostí – a právem, jak jsme mohli konstatovat [19. července zaznamenal florint vůči euru propad].
Názor
Zastavte palbu!
Ano, zdá se, že si lze Maďarskem ideálně posloužit jako příkladem pro Řecka a Portugalska tohoto světa, podotýká Handelsblatt. „Viditelně si žije nad poměry, má vlastní měnu schopnou odolávat tlaku, aniž by tím narušila celý měnový systém, jako to dělá euro. Je dostatečně velké, aby na sebe upozornilo, a dostatečně malé, aby nevyvolalo dominový efekt.“ Přesto přese všechno představuje Budapešť pro Evropu nebezpečnou třaskavinu, jak už konstatovala rakouská banka v Budapešti, která musela fúzovat se svou mateřskou bankou, aby si zajistila vlastní kapitál na krytí rizik ve východní Evropě.
„Maďarsko není samo. Vyjma Polska a České republiky je oslabena celá střední Evropa,“ dodává Handelsblatt. Pokud by se z Balkánu stáhly kvůli krizi řecké banky, „rakouské, italské a francouzské banky, které jsou ve východní Evropě hlavními aktéry, by musely nést břemeno navíc“. Proto Handelsblatt vyzývá jak MMF a EU, tak Maďarsko, aby si přestaly zahrávat s ohněm a zasedly k jednacímu stolu.
