Koketní a něžní. Člověk, který by „mouše neublížil“, je z pohledu Evropanů jednoznačně hodný. Impulsivní siláci, prezidenti Spojených států a podobní (Barack Obama v přímém televizním přenosu rozmáčkl mouchu) se mohou jít klouzat, neboť ať už je to v Německu („er könnte keiner Fliege etwas zu Leide tun“), ve Španělsku („No haría daño ni a una mosca“), ve Švédsku („ej göra en fluga förnär“) nebo dokonce v Lotyšsku („neizdarīs mušai pāri“), všude platí, že neubližování hmyzu značí mírný charakter.
Ale „l’habit ne fait pas le moine“ („šaty nedělají člověka“), jak se říká ve Francii. Angličané se mají na pozoru před lidmi, kteří jsou takříkajíc předurčeni k laskavosti: „He looks like he wouldn’t hurt a fly, but he’s a wolf in sheep’s clothing“, dodávají, neboť za chladným sebeovládáním vidí „vlka v beránčí kůži“ (podobně jako ve španělštině „es un lobo con piel de cordero“).
Ale vraťme se k tématu (respektive k beránkům, jak se říká ve francouzštině). Za časů francouzského Krále Slunce se koketní dámy bavily tím, že si na tváře nalepovaly falešná mateřská znaménka, aby tak vynikla bělost jejich „broskvové pleti“. Na tyto „mušky“, jak jim říkaly, se měli muži ve versailleském parku chytit jako „mouchy na lep“. Pokud se ale daný pán choval jako nechutný čmelák, mohly mu klidně říct, ať jde „kroužit“ jinam, a to nejlépe po německy „Mach die Fliege“. S pozdviženým vějířem tak od sebe dvorní kokety zaháněly nekvalitní nápadníky, čímž dosáhly svého cíle, „trefily do černého“.
Jane Mery a Pierre-Anthony Canovas