Zpráva Přistěhovalectví
Přistěhovalec zatčený v Tarifě na jižním pobřeží Španělska.

Uhodilo kladivo na cizince

Španělsko přijalo nový zákon umožňující zatknout cizince jen na základě domněnky, že jde o nelegální přistěhovalce. Nedávná masová zatýkání vzbudila méně pozornosti než podobný zákon proti přistěhovalcům přijatý americkým státem Arizona. Hospodářská krize nevraživost vůči cizincům umocňuje, domnívá se deník El Mundo.

Zveřejněno dne 25 května 2010 v 13:23
Přistěhovalec zatčený v Tarifě na jižním pobřeží Španělska.

Arizona v dubnu pohoršila polovinu planety, když odhlasovala zákon, který policii umožní legitimovat jakéhokoliv cizince pouze na základě domněnky, že by mohlo jít o přistěhovalce, který ve Spojených státech pobývá nelegálně. Avšak to samé se děje i zde ve Španělsku. Policie pokračuje ve své politice honu na ilegály a v řadě španělských měst probíhá jeden velký zásah za druhým. Děje se tak na rozkaz ministerstva vnitra od té doby co vypukla krize a od té doby, co se země „papírů pro všechny“ začala měnit jak z hlediska migrační politiku, tak pohledu její veřejnosti na lidi pocházející ze zahraničí.

Naši wetbacks [mokrá záda], kteří na lodi překonávají Río Grande v podobě Gibraltarské úžiny či přeskakují plot s ostnatým drátem na Barajas či El Prat [letiště v Madridu a Barceloně], se setkávají tváří v tvář s arizonským snem v iberijské verzi. Policisté je hledají i v metru, hovornách ve věznicích, lidových jídelnách, na středních školách, ve zdravotních centrech a nevládních organizacích a zastavují je pouze na základě jejich fyzického vzezření. V této otázce vláda naráží na nesouhlas nejen sdružení přistěhovalců a sociálních služeb, ale též i samotné policie, právníků, ekonomů, badatelů, akademiků a dokonce i politických představitelů opoziční Lidové strany (PP). Všichni se shodují v tom, že už několik let jsme ve Španělsku svědky zpřísnění řady opatření a zacházení s cizinci a že atmosféra nedůvěry vůči komunitě přistěhovalců stále roste. Obrovský vliv na to má krize a termín regionálních a komunálních voleb v roce 2011 a vliv našich zahraničních sousedů.

Pachuť xenofobie ve státní správě

Centrum pro monitoring rasismu a xenofobie při ministerstvu práce a přistěhovalectví před několika měsíci v jedné studii upozornilo na skutečnost, že krize vyvolala „nárůst odmítání“ cizinců. Rovněž nadace Fundación Ideas přidružená k socialistické straně (PSOE) v jedné zprávě uvádí, „že bychom měli být bdělí“ vůči diskriminačnímu chování a „jednat dříve než bude pozdě.“ „Tuto polemiku, kterou spustila radnice v katalánském městě Vic [kde vládne koalice CiU (pravicoví nacionalisté), ERC (socialisté) a PSC (levicoví autonomisté)], když rozhodla vytvořit soupis nelegálních imigrantů, je zapotřebí vzít vážně v potaz, mimo jiné i kvůli tomu, že se jí dostalo znepokojivě velké veřejné a dokonce i politické podpory,“ zdůrazňuje Fundación Ideas. Na druhé straně podle průzkumu s názvem „Mládež a imigrace“, kterou v roce 2008 provedl institut Injuve, hodlalo 14 % mladých volit rasistickou stranu, zatímco v roce 2002 jich bylo jen 11%.

Staví se veřejné mínění opravdu stále více proti imigrantům? „Domnívám se, že ano.“„V dobách hospodářské prosperity se sice necháme unést zápalem solidarity, ale to se mění ve chvíli, kdy začínáme na pracovním trhu cítit konkurenci.“ Sánchez Tomás, který je členem sdružení Grupo Immigrapenal upozorňuje i na „určitou pachuť xenofobie ve státní správě.“ vysvětluje José Miguel Sánchez Tomás, profesor trestního práva na Univerzitě krále Juana Carlose v Madridu.Tuto skutečnost nezapírají ani policejní představitelé. Potvrzují, že případy „jako Vic či Llavaneras podněcují rasismus vůči imigrantům.“ Tak se nám svěřil José María Benito mluvčí Sjednocených policejních odborů (SUP), největší policejní odborové centrály, který sám existenci razií velkého rozsahu odsuzuje. „Stále máme povinnost je dělat,“ shrnuje Benito, „ale dělá se to tak, že dnes nám šéfové nedávají rozkazy písemně, ale ústně.“

Newsletter v češtině

Bez jasné imigrační politiky

Obdobně i Sebastian Rinken, badatel při CSIC [Centru pro vědecký výzkum] konstatuje, že „se stále více mluví o nerovném zacházení“ a stěžuje si na to, že „se dnes ve veřejné diskuzi prosazují relativně prostoduché postoje, které chtějí využít tyto nespravedlivé záměry k volebním účelům.“ Rinken, který je zároveň technickým ředitelem stálého centra pro sledování migrace v Andalusii si masivní policejní šťáry vysvětluje jako „varovné signály, které mají za cíl lacino a rychle získat ty části veřejného mínění, které už nemají důvěru ve vládu.“ „Nejde o snahu jednat efektivně, ale říci: ‘podívejte, my alespoň něco děláme’. Ale toto není zrovna ten nejlepší způsob,“ dodává. „Španělsko nemá jasnou imigrační politiku,“ uzavírá Pablo Vázquez, předseda Nadace pro studium aplikovaných hospodářských věd (FEDEA). „Vláda svůj postoj od vypuknutí krize přitvrdila, avšak nikdo neříká, kolik cizinců chceme a za jakých podmínek je chceme.“ Stejně jako řada jiných se Vázquez domnívá, že samotní přistěhovalci, obětní beránek krize, „jsou zapotřebí pro hospodářské oživení a budou zapotřebí i v budoucnu.“ Pokud je mezitím nestráví arizonská metoda.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma