Unii postihla mozková obrna

Unie bez vize budoucnosti, uzavřená sama do sebe, rozdělená, hluchá a slepá ke světu, v němž žije: právě tak vypadá Evropská unie po schválení „nuzného“ rozpočtu, na němž se sedmadvacítka shodla 8. února.

Zveřejněno dne 11 února 2013 v 16:04

Právě schválený návrh unijního rozpočtu je - s prominutím – nuzný. Jeho podoba jen potvrzuje absenci jakýchkoliv ambicí a hospodářských vizí na úrovni sedmadvacítky. A to ve chvíli, kdy soupeříme s velmocemi jako Spojené státy, Čína či Indie.
Ti realizují své strategie s cílem dosáhnout excelence v určitých oblastech, podporovat své šampiony díky obrovskému zázemí v podobě jejich vnitřního trhu, které jim pomáhá dobývat svět. Návrh evropského rozpočtu dělá pravý opak: projekty budoucnosti, které mohly posloužit jako opora evropské průmyslové strategii, jsou masakrovány. Přitom odpovídají jen zlomku přímých plateb zemědělcům a méně než desetině celkového rozpočtu.

Naproti tomu pokračujeme téměř beze změn v politikách patřících do minulosti, aniž bychom se zamýšleli nad jejich vhodností. A tak budeme v příštích sedmi letech i nadále věnovat více než třetinu obsahu společné kasy na regionální pomoc zemím východní a jižní Evropy. Ale potřebuje skutečně Řecko víc peněz na stavbu silnic a kruhových objezdů?

Napětí v eurozóně přitom poukázalo na neúspěch těchto dotačních politik, které nejsou podmiňovány ověřitelnými pokroky a prověřovány z hlediska transparentnosti a hospodářské soutěže. Krize, stále rychlejší transformace globálního hospodářství a výjimečný vývoj mocenských vztahů ve světě mohly Unii inspirovat ke skoku kupředu: k jednotě vůči zotavující se Americe, vůči dobyvatelské Číně, jednotě ve světě stále mobilnějšího kapitálu i talentů.

Právě krize a ohromné výzvy 30. let 20. století stmelila americký federální stát, jehož rozpočet se zvýšil z 3,4 % HDP v roce 1930 na 10 % na konci desetiletí. Historie bude mít na paměti, že Evropa se v krizi ubírá opačným směrem a svůj rozpočet sníží na 1 % HDP. Obrovské výzvy, nulové ambice...

Newsletter v češtině

Z těchto zmatků je třeba vyvodit politické ponaučení. Diskuze o rozpočtu se stala rukojmím jednoho členského státu – Velké Británie – která si není jistá, zda bude členem Unie i zítra. David Cameron se pustil do sabotování evropského veřejného zájmu, což se mu podařilo. Sečteno a podtrženo. Ale v tom případě dokončeme započaté: vzhledem k tomu, že sedmadvacítka je odsouzena k nemohoucnosti, strategická rozhodnutí se musí činit na úrovni eurozóny. K tomu ještě bude třeba napravit vztahy s Německem.

To je totiž dalším ponaučením z bruselského dramatu: osa Paříž-Berlín už nefunguje. Zkusme si ještě položit následující otázku: je z pohledu Washingtonu či Pekingu ochrnutí Evropy skutečně tak špatnou zprávou?

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma