Valonský vlak, vlámský vlak

Srážka dvou vlaků, ke které došlo 15. února na předměstí Bruselu a při níž zahynulo 18 osob, upomíná na rozdíly mezi dvěma odlišnými jazykovými komunitami v zemi – mezi částí frankofonní a ‚holandofonní‘. Tuto myšlenku rozvíjí na svých stránkách deník Le Soir.

Zveřejněno dne 16 února 2010 v 15:57
AFP

Je to národní drama. Jeden z těch momentů, kdy utichnou spory mezi komunitami a přenechají místo společnému zármutku. Aféra Dutroux, smrt krále Baudouina, vražda Joe Van Holsbeecka či katastrofa v Lutychu nebo Ghislenghienu jsou natolik závažné události, že se staly zdrojem vzácného kolektivního pocitu jednoty. Pondělní tragédie v Hal opět sjednotila politickou třídu při společné smuteční vzpomínce. Celý politický svět si rychle uvědomil význam události. Předseda vlády Yves Leterme přerušil za neuvěřitelných okolností oficiální návštěvu Balkánu. Král Albert II si zkrátil ‚masopustní‘ volno, které trávil v jižní Francii. Federální vláda zmobilizovala tři ministry. Množí se kondolence politických stran. Svornost ale neznamená nutně dokonalost.

Jaká „falešná nota“ zaznívá mezi všemi těmito reakcemi? Vlámský ministerský předseda Kris Peeters rozšířil krátce po nehodě tiskovou zprávu. „Je to další černý den pro Vlámsko,“ řekl. Neopomněl přitom upozornit na to, jak rychle záchranná služba zasáhla, ač se v té době nacházel v Kalifornii, kde právě vedl ekonomickou misi. Valonský a frankofonní ministerský předseda Rudy Demotte, který se dostavil na místo neštěstí, sdělil, že mu jeho severský kolega telegonoval „před několika okamžiky“ a opět hovořil o „tragédii pro Vlámsko“. „Hned jsem mu na to řekl, že i pro Valonsko je to tragédie a že událost zasáhla celou Belgii, upřesňuje. Lidé, kteří cestovali ve vlacích, pocházeli z obou částí země. Není ani jisté, že první prázdninový den tam bylo méně lidí, protože hodně lidí využívá dovolenou k přesunu…

Valonský premiér sdělil, že celá záchranná operace byla řízena na federální úrovni a že zranění byli do nemocnic rozváženi podle jazykové příslušnosti. Přitom si neodpustí povzdech: „Jak symbolické! Jeden vlak z Vlámska, druhý z Valonska do sebe v plné rychlosti narazily a drama zasáhne všechny…“. Na sociálních sítích a v diskuzních fórech všeho druhu vzbudilo prohlášení Krise Peeterse jízlivé poznámky typu: „V hlavě tohoto pána už Belgie neexistuje.“ Frankofonní političtí představitelé se do této nevýznamné polemiky nepouštějí a ve svých prohlášeních kladou důraz pouze na to, že se jedná o tragédii belgickou. „Černý den pro Belgii,“ sdělila CDH [valonská křesťansko-demokratická strana]. „Drama pro celou zemi,“ připojuje se Ecolo [valonští zelení]. Co se týče Peeterse, ten se nakonec rozhodl pokračovat ve služební cestě v Kalifornii, soudě, že je vše pod kontrolou.

Lze považovat toto neštěstí, které zasáhlo obě belgické komunity, za „symbol“ naší země? Původ vlaků a cestujících k tomu jistě svádí, stejně jako místo neštěstí, které je komunikačním uzlem nacházejícím se nedaleko jazykové hranice. Jednotky záchranné služby poskytly a na umisťování zraněných do nemocnic se podílely tři regiony [Vlámsko, Valonský region a Brusel-hlavní město]. Úvaha (po vzoru Pécrolova dramatu) o „lingvistické“ příčině katastrofy, kdy vlámský signalista neporozumněl signálu valonského kolegy, se nesetkalo s úspěchem. Je to tedy katastrofa belgická. Peetersovo prohlášení je nicméně důkazem toho, že komunitární idea není nikdy daleko.

Newsletter v češtině
Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma