Vyberte si jazyk
„Bohatí za dva roky zmrazí rozpočet EU,“ hlásá Dziennik Gazeta Prawna. Francie, Německo, Nizozemí a Finsko v čele s Velkou Británií požadují v dopise, který 18. prosince zaslaly Josému Manuelu Barrosovi, aby od roku 2014 nerostly evropské rozpočty rychleji než inflace. A jak vysvětluje La Croix, Londýn, Paříž a Berlín se dohodly na tom, že „proměnnou veličinou nebude společná zemědělská politika (SZP), ale strukturální fondy. Tyto fondy budou v roce 2011 představovat zhruba 56 % evropských výdajů (53,3 miliard eur), a budou tak figurovat na první příčce evropského rozpočtu.“
Pařížský deník poznamenává, že se kolem využívání fondů vznášejí námitky, protože „dnes čím dál častěji slouží východní Evropě k dohnání hospodářského zpoždění“. A to především Polsku, které se projevilo jako „příkladný uživatel unijních fondů“. Dziennik Gazeta Prawna k tomu podotýká, že Francie má zájem na zachování rozpočtu SZP, z něhož má právě ona největší prospěch. Pozice Polska jakožto hlavního příjemce podpory ze strukturálních fondů je tudíž ohrožena. Varšavský deník, který cituje europoslance Jacka Saryusze-Wolskiho, vysvětluje, že se Polsko „může spolehnout na podporu všech středoevropských členských států. Podporu by ale mělo též hledat u ‚starších‘ členů, zejména u Itálie, Španělska, Portugalska a Řecka.“ Polský list pak dodává, že spojencem by mohla být i Evropská komise.
„Skutečná rozpočtová bitva začne teprve v červnu 2011, až Komise představí první formální návrh finanční perspektivy na období let 2014-2020,“ upřesňuje El País. A bitva to bude tvrdá, varuje Dziennik Gazeta Prawna, protože hlavní přispěvatelé do evropského rozpočtu „nepřemýšlejí o tom, jak odstranit propast mezi ‚novou‘ a ‚starou‘ Evropou, ale o tom, jak přežít“.
