Všechno musí zmizet! Prodavačka v lisabonském supermarketue Ribeira.

Velký portugalský výprodej

Portugalsko se mělo stát příkladem politiky škrtů, která může být efektivní, když se provádí seriózně. Nestalo se tak. Nyní aby Lisabon vyvázl z dluhové spirály, musí prodat své „korunovační klenoty“.

Zveřejněno dne 18 února 2013 v 12:14
Všechno musí zmizet! Prodavačka v lisabonském supermarketue Ribeira.

Portugalský stát se postupně rozpadá. V dubnu 2011, kdy získal od trojky (EU, ECB a MMF) půjčku ve výši 78 miliard eur na záchranu před bankrotem, se zavázal, že bude privatizovat. Ale pod taktovkou [premiéra] Passose Coelha, modelového žáka požadované rozpočtové disciplíny, nabral prodej portugalských „korunovačních klenotů“, respektive toho, co z nich zbylo, na velmi rychlých obrátkách. Cílem bylo radikální snížení veřejného deficitu. Na konci loňského roku vykázala země k velké spokojenosti trojky deficit 5,6 procenta HDP. V roce 2011 dosahoval 6,7 procenta. V roce 2014 neměl překročit 3 procenta.

Podobně jako další státní majetek, který zasáhla hluboká recese a tvrdé rozpočtové škrty, byla k prodeji nabídnuta i loděnice Viana do Castelo. Zmocnit se jedničky v odvětví se od roku 2012 snažili Norové, Číňané i Brazilci. Jednání s vlastníkem, státním podnikem Empoderf, ale vázla. „Kvůli téhle nerozhodnosti se to všechno táhne,“ zlobí se předseda představenstva loděnice Antonio Costa. Majetek za deset milionů eur by měl nakonec v březnu získat ruský magnát Andrej Kisilov a jeho skupina RSI, která přitom nemá s provozem loděnic žádnou zkušenost. A stát zatím zaplatí tučný dluh 280 milionů eur. Smutný osud slavných loděnic znárodněných po karafiátové revoluci v roce 1974, které se až do devadesátých let prohýbaly pod tíhou zakázek a mívaly dokonce 2 800 zaměstnanců.

Záchvaty úzkosti

Obří nehybné jeřáby. Několik set zaměstnanců míří rychlým krokem a se svěšenou hlavou do podnikové kantýny. Je 13 hodin, hodina oběda. Abychom byli přesnější: mluvíme o 526 zaměstnancích loděnice Viana do Castelo (na severu Portugalska) vklíněné mezi řekou Limou a Atlantickým oceánem. Stejně jako každé ráno si i dnes odpíchli v 8 hodin a od té doby už nic nedělají, hrají karty, diskutují a ubíjejí čas. Jen asi třicet z nich trochu pracuje na opravě lodi. Činnost loděnic upadá už od roku 2007 a v posledních měsících je vzhledem k chybějícím zakázkám takřka nulová. Loděnice sice podepsaly s Venezuelou smlouvu za 128 milionů eur na dva tankery, které měly být dodány v roce 2014, ale práce byly zastaveny, aniž by kdo věděl přesně proč.

„Je to psychologický terorismus,“ říká ve dveřích Antonio Costa a ve ztrhaném obličeji se mu zračí únava. „Máme nervy na drátkách, někteří trpí záchvaty úzkosti. Nic nedělat a nic nevědět, to podlamuje morálku.“ Costa tu začal pracovat někdy ve 14 letech. Pro většinu zdejších zaměstnanců to znamená čtyřicet let strávených na nábřeží: celý jeden život. „Většina chtěla odejít do předčasného důchodu v 55 letech, ale nový zákon to nedovoluje,“ zoufá si jeho kolega José Pereira. Konzervativní vláda Passose Coelha, stoupence škrtů každým coulem, předčasné důchody zrušila a posunula věk odchodu do penze na 65 let.

Newsletter v češtině

Silná vlna privatizací zneklidňuje osmdesátitisícovou Vianu i celý zbytek země. „Mezi státními podniky jsou klenoty i pozlátka, ale všechno to jsou strategické skupiny. A my o ně nadobro přijdeme,“ strachuje se Bernardo S. Barbosa, ředitel místního týdeníku A Aurora do Lima.

Ztráta suverenity

Celonárodní obavy ze ztráty svrchovanosti sdílí i socialistický starosta Vieny, vystudovaný inženýr José Maria Costa. V sále místního zastupitelství horlí proti vládní politice: „Tím, že se zbavujeme takto důležitých státních podniků ve prospěch zahraničních společností, a tudíž soukromých zájmů, dáváme v sázku možnost rozhodovat o vlastním osudu. Dokonce se obávám, že by to v budoucnu mohlo ovlivnit naši svobodu a demokracii.“

Největší obavy tu vyvolává právě osud loděnice (ENVC), která je po nemocnici, zastupitelství a německé firmě Enercon (výrobce větrné energie s 1 200 zaměstnanci) čtvrtým největším zaměstnavatelem regionu Horní Minho. Provoz loděnice má navíc při dostatečném objemu zakázek multiplikační efekt na vedlejší odvětví – od dopravy přes místní obchodníky po malé a střední firmy vyrábějící spojovací díly. „Od té doby, co je loděnice mimo provoz, tu vládne deprese, stěžuje si hoteliérka Lucilia Passos Cruz. Když všechno běží, plní zahraniční pracovníci restaurace a hotely. Už nám zbývá jen cestovní ruch a surf spoty.“

Alternativy přitom existují, domnívají se mnozí. „Namísto toho, aby stát prodával loděnice za babku, by si je měl nechat pod kontrolou a spojit se se zahraničními rejdaři. Země jako Brazílie, Mexiko nebo Chile poptávají lodě ve velkém. Mohli bychom vytvořit víc než 3 000 pracovních míst.“ Totéž si myslí i předseda odborů Branco Viana: „Stát by si mohl ponechat alespoň 35 % akcií. Rusové [budoucí majitelé, pozn. překl.] přislíbili, že na pracovní místa nesáhnou. Ale za pět let mohou odsud klidně odejít a ponechat 526 zaměstnanců svému osudu. A kam pak my odboráři nasměřujeme protest? Stát si bude moct klidně mýt ruce.

Pohled z Lisabonu

Za 5 let o 626 tisíc pracovních míst míň

Podle týdeníku Expresso přichází Portugalsko o více než 100 tisíc pracovních míst ročně a do pěti let jich portugalská ekonomika má ztratit více, než dělá současný počet obyvatel Lisabonu. Podle prognóz Bank of Portugal jsou vyhlídky ohledně míry zaměstnanosti v příštích letech skutečně neradostné. Na konci roku 2013 by Portugalsko mělo mít o 626 tisíc pracovních míst méně než v roce 2008, kdy začala finanční krize.

Podle údajů Národního statistického úřadu, které byly zveřejněny 13. února, dosáhla míra nezaměstnanosti v Portugalsku v posledním čtvrtletí 2012 16,9 %. Podle týdeníku šlo o „temné časy pro portugalský pracovní trh“.

Velký problém představuje více než 500 000 nezaměstnaných, kteří nedostávají žádné dávky. Mnoho z nich se důsledkem této situace propadá do chudoby.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma