Vyberte si jazyk
<!--
/ Font Definitions /
@font-face
{font-family:"ＭＳ 明朝";
mso-font-charset:78;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536870145 1791491579 18 0 131231 0;}
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536870145 1107305727 0 0 415 0;}
@font-face
{font-family:Cambria;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536870145 1073743103 0 0 415 0;}
/ Style Definitions /
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:10.0pt;
margin-left:0cm;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:Cambria;
mso-ascii-font-family:Cambria;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"ＭＳ 明朝";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Cambria;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-fareast-language:JA;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-family:Cambria;
mso-ascii-font-family:Cambria;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"ＭＳ 明朝";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Cambria;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-ansi-language:EN-US;
mso-fareast-language:JA;}
.MsoPapDefault
{mso-style-type:export-only;
margin-bottom:10.0pt;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
-->
Po vzoru vítězů po bitvě, jako kdyby bylo Slovinsko jeho válečnou kořistí, Janez Janša, kterého bývalý předseda vlády Janez Drnovšek nazval „knížetem temnot“, opět ukázal, že je věrným zastáncem teorie generála Sun-c', autora slavného díla Umění války, Janšova nejoblíbenějšího čtiva.
Ten totiž opět uplatnil teorii slavného čínského stratéga, která praví, že chcete-li vyhrát válku, je třeba přelstít nepřítele a ukazovat navenek sílu i ve chvílích slabosti. Bez jakéhokoliv komplexu, že se do čela vlády dostal díky volebnímu inženýringu a politickému handlování i přes porážku ve volbách, se Janša okamžitě po jmenování pustil do radikálních institucionálních změn v podobě zrušení či přeskupení sedmi ministerstev pod záminkou úsporných opatření.
Určitě bychom se však mýlili, kdybychom si jeho zarputilost a nesmiřitelnost vysvětlovali jen jeho povahou a revanšismem. Jistě, je to zkušený politik a moc dobře ví, do jaké míry je důležité mít pod co nejlepší kontrolou všechny politické páky. Avšak i přesto se zdá, že za pokusem o „racionalizaci“ státního aparátu se skrývá touha po politické kontrole justičního systému, který se už několik měsíců zajímá o aféru Patria [v této aféře je Janša podezříván z přijmutí úplatků za nákup obrněných transportérů finské výroby]. To, co se pokoušel v Itálii Berlusconi, tedy podrobit soudní moc exekutivě, se Janšovi daří uskutečňovat ve Slovinsku, aniž by se proti tomu v Evropě ozval jediný protestní hlas.
Okamžitě začaly padat hlavy
Janšovi se podařilo podřídit úřad státního zástupce, který jej trestně stíhá kvůli zapojení do jednoho z největších korupčních skandálů od vyhlášení slovinské samostatnosti, ministerstvu vnitra, do jehož čela postavil svého stranického aparátčíka a bývalého policistu. To je neslýchané dokonce i z hlediska pokulhávajících demokratických norem současné Evropy.
Necelou půlhodinu poté, co se Janša ujal svého úřadu, začaly padat hlavy. Jako první o místo přišel šéf vládní informační kanceláře. Novinář a bývalý šéfredaktor deníku Delo, který byl na svůj post vybrán na základě výběrového řízení, byl nahrazen Janšovým stranickým přisluhovačem (ze Slovinské demokratické strany, SDS). Během prvních hodin nového Janšova mandátu o funkci přišel i šéf tajné služby. Novopečený premiér do čela zpravodajské služby postavil dosavadního šéfa vojenské rozvědky a oznámil, že nejspíš dojde ke sloučení obou služeb, vojenské a civilní.
Ačkoliv řadu lidí udivilo, že třetí propuštěnou osobou byl šéf vládní komise pro vztahy s náboženskými společenstvími, což je ve vládním organigramu méně důležitá funkce, šlo o silný symbolický vzkaz adresovaný katolické církvi, která je Jonšovým věrným spojencem. Od té doby co byl touto funkcí pověřen Aleš Gulič, vášnivý cyklista a zarytý ateista – což slovinští biskupové považovali za neskutečnou provokaci – o tom církev snila.
Evropa by spustila povyk jen, kdyby sáhnul na nezávislost centrální banky
Přesto zatím mělo jít jen o začátek kádrovacího tsunami. Na internetových stránkách Janšovy strany totiž už dlouho předtím visel seznam 244 osob, kteří své funkce získaly údajně na základě „politických kritérií“. Svým způsobem šlo o seznam lidí na odstřel. Nacházeli se na něm veřejnosti známí historici, novináři i ekonomové, které předcházející vláda Boruta Pahora jmenovala do správních rad a některých institucí.
Někteří z nich se na Janšově lustračním seznamu ocitli proto, že kdysi podepsali některé „pochybné“ petice, zejména tu na podporu „vymazaných“ [občanů bývalé Jugoslávie, kteří po vyhlášení slovinské samostatnosti nezískali slovinské občanství]. Další, protože byli svými rodinnými svazky spřízněni s „vinnými“ osobami či je pojilo přátelství se „špatnými“ lidmi. Janšovi lidé ke každé z těchto osob pedantně připojili vedle jejího jména hříchy, kterých se měla dopustit.
Zatímco Janša neztrácí čas, Evropa mlčí, stejně jako mlčela Evropská lidová strana, když jeden z jejích slovinských členů, velice vlivná a respektovaná osobnost, pošlapával práva „vymazaných“ a Romů během Janšova prvního mandátu. Kdyby se Janša odvážil sáhnout na nezávislost centrální banky, Evropa by spustila povyk, ale když se jedná o politické čistky a nezávislost státního zastupitelství, je jí to jedno.
