Vyberte si jazyk
V Evropě existuje země třetího světa, která má deset milionů obyvatel a žádné hranice. Národ, jehož občané žijí povětšinou pod prahem chudoby a v podmínkách, které valná část Evropanů považuje za nepřijatelné. Nedostává se jim takového vzdělání jako Evropanům a také jich je daleko víc bez práce. Obyvatelstvo druhé kategorie, o němž koluje mnoho předsudků a pověr, podstoupilo nacistické deportace a je nadále diskriminováno a pronásledováno. Příslušníci tohoto národa se jmenovitě ve střední Evropě stávají obětními beránky různých xenofobních hnutí a konkrétním terčem strachů obyvatelstva.
Ačkoliv Romové občas tvoří, konkrétně v těchto zemích, významnou část místní populace, statut národnostní menšiny a ochrana, která je s ním spojená, je jim často odepírán. V roce 2008 usiloval Evropský parlament o vytvoření evropské strategie pro romskou menšinu, ale výsledky jsou zatím neznámé. Státy by přitom měly mít veškerý zájem na tom, aby v otázce integrace Romů vyvinuly větší úsilí. Předně z důvodů humanitárních, pak kvůli sociální kohezi a nakonec z důvodů ekonomických.
V nedávné studii Světové banky bylo sociální vyloučení Romů vyčísleno jen pro Bulharsko, Rumunsko, Českou republiku a Srbsko na 5,7 milionů euro. Čísla zahrnují jednak výrobní ztráty vyplývající z nezaměstnanosti Romů, jednak daňové úniky spojené s nepřiznáváním daní. Výsledky studie byly prezentovány na druhém evropském summitu o romské otázce, který se konal ve dnech 8.-9. dubna v Córdobě. V době, kdy státy sedmadvacítky loví po kapsách poslední drobné, aby stáhly veřejný dluh vymykající se kontrole, by udělaly dobře, kdyby vzaly tuto skutečnost na vědomí.
