Zpráva Azylová politika

Zavřete hranici, ať otevřeme oči!

Řecko plánuje vystavět do března na hranicích s Tureckem dvanáctikilometrový plot. Vybudovat by ale mělo skutečnou zeď, domnívá se Berliner Zeitung. Takové opatření by podle listu přitáhlo pozornost k evropské imigrační politice.

Zveřejněno dne 10 ledna 2011 v 08:06

Škoda, že Řecko nepostaví na hranicích s Tureckem velkou zeď. Bariéra v délce 206 kilometrů by byla lepší. Lepší pro Řeky, jejichž malou, nadmíru zadluženou a dezorganizovanou zemi dnes zaplavují přistěhovalci. Lepší pro uprchlíky, kterým v Řecku hrozí nedůstojné životní podmínky. A lepší i pro nás ostatní Evropany, neboť by nás taková zeď nutila pohlédnout do očí vlastnímu pokrytectví.

V reakci na kritiky, přicházející do Atén ze všech stran, přitom Řecko o krok ustoupilo a hovoří už jen o plotu dlouhém 12,5 kilometrů a vysokém tři metry. Ten má být postaven podél řeky Evros, kterou je snadné překonat a přes niž v roce 2010 pronikla do Řecka většina nelegálních přistěhovalců. Člověk nemusí být velký matematik, aby si spočítal, že nebude trvat dlouho, a převaděči si určitě najdou jiné cesty, kterými tento kousek zdi obejdou.

Tudíž žádná změna: řecká pohraniční policie nadále odhání nežádoucí přistěhovalce za pomoci světlometů, majáků, megafonů a výstražných výstřelů. Existuje tu také riziko, že se uprchlíci v panice rozběhnou přes minová pole, která tu byla vybudována v letech, kdy mezi Řeckem a Tureckem panovalo siné napětí. Nemluvě o 175 pohraničnících z jiných evropských zemí, kteří byli spolu se služebními psy, infračerveným vybavením a vrtulníky vysláni do Řecka jako posila. Evropská agentura Frontex už prodloužila svou misi až do března.

Napěchováné uprchlické tábory

Podle odhadů řecké vlády přitom přes hranici přejde každý den zhruba 200 uprchlíků. 80 % nelegálních přistěhovalců pronikne do Evropy právě přes Řecko. Jedná se především o Iráčany, Íránce a Afghánce, ale rovněž Afričany a uprchlíky ze Středního východu, kteří převaděčům vyplácejí tisíce a tisíce eur, jen aby se dostali do Evropy. Většina z nich nemíní v Řecku zůstat a směřuje dál na sever či na západ do bohatších zemí. Evropské právo ale mluví jasně: podle nařízení Dublin II odpovídá za vyřízení žádostí o azyl země, kterou žadatel do Evropy vstoupil.

Newsletter v češtině

Řeckým úřadům tak nezbývá, než umisťovat stále více uprchlíků do již přetížených táborů. Prostor je v nich natolik omezený, že lidé mnohdy nemají ani dost místa na to, aby se natáhli ke spánku. Stejně tak nedostačující je kapacita sociálních zařízení. Řecká policie občas vyvádí uprchlíky z táborů ven na pole, kde mohou vykonat potřebu. Zdravotní péče, právní poradce, tlumočníci, nic takového v řeckých táborech nenajdeme. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se jedná o „skutečnou humanitární krizi, nedůstojnou EU“. Z 30 000 žádostí o azyl jich řecké úřady v roce 2010 schválily jedenáct.

Německé veřejnosti se problamatika uprchlíků nedotýká

Situace je natolik dramatická, že britské, norské a nizozemské soudy přestaly uprchlíky navracet zpět do Řecka. Německý ústavní soud pozastavil politiku vyhošťování nelegálních přistěhovalců za hranice. Soudci vykazují v dané oblasti více slušnosti a jasnozřivosti než politici. Ministři vnitra Německa, Francie a Velké Británie dokázali společnými silami poslat veškeré pokusy o reformu nařízení Dublin II ke dnu.

Evropské komisi se nepodařilo prosadit ani to, aby jiný členský stát převzal příležitostně štafetu od partnerské země zatížené masivním přílivem uprchlíků. Je třeba říct, že současné nařízení je pro bohaté země ze středu Evropy výhodné. V Německu počet žadatelů o azyl výrazně klesl: dnes jich je ve srovnání s počátkem devadesátých let jen desetina. Veřejnost nemá pocit, že se jí azylová otázka týká. Tomu, kdo dokáže překonat všechny překážky a dostat se až k nám, se dostane celkem slušného zacházení. Na druhou stranu ti, kdo končí nezdarem daleko od našich hranic, nás nezajímají. Stejně tak zavíráme oči nad osudem uprchlíků, kterým libyjské úřady na žádost Itálie brání přeplout Středozemní moře. Velká řecká zeď by nás možná vyburcovala z domýšlivosti. Nemohli bychom tak lehce ignorovat skutečnost, že antickou Thrákii hyzdí dlouhý a vysoký šrám. Pevnost Evropa? Ta existuje už dlouho.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma