Vyberte si jazyk
Sedmnáct let už je dostatečně dlouhá doba na to, abychom se mohly ohlédnout a podívat se, jakou cestou se vydaly dva státy, které dříve tvořily jeden jediný. Slovensko po prvních pěti letech, kdy bylo „černou dírou“ střední Evropy, zavedlo daňové reformy, které mu pomohly ekonomicky předběhnout svého západního souseda a tento ekonomický skok triumfálně završili zavedením eura. O proti tomu Česko sice zabředává ve vlastním politickém a hospodářském marasmu, nicméně zůstává pro východní bratry kulturní referencí. Po rozpadu Československa Češi ztratili víceméně o „zaostalého bratříčka“ zájem, na rozdíl od Slováků, kteří nadále masově sledují české noviny, filmy s českými titulkami či české televizní programy. "Není proto divu, že mladých Slováků, kteří už nerozumějí češtině, je méně než Čechů, pro která slova jako kúpele, cencúl’, mĺáka, orgován či muchotrávka představují nepřekonatelnou jazykovou bariéru," píše Petr Kočí.
Přesto sedmnáct let po rozpadu "státu s krkolomným názvem a pestrým národnostním složením" se vztahy mezi oběma státy zdají být lepší než po rozpadu federace, kdy Slováci nádávali Čechům do Čehůnú a hrdě skandovali „Ať žije Slovensko“. Rozdělení republik přineslo paradoxně řadu aspektů, které pomohly vztahy zlepšit. "Skončily neplodné a nechutné hádky, kdo na koho doplácí," míní ekonom Pavol Kársz ze Slovenské akademie věd v Bratislavě. Také "jedovatost vtipů", které mohou sloužit jako "barometr vtahů mezi národy", se podle diplomatů mírní. Propojení ekonomických trhů znovu láká nejen výrobce televizní zábavy. Československo je značka, která zapustila kořeny, míní autor.
