Ostrov na dně

Stejně jako v případě Řecka, který se ostatně Kypru velice v mnohem podobá, by záchrana tohoto malého evropského území nebyla ničím novým, nebýt odporu ze strany Německa a dalších věřitelů eurozóny. Řada veřejných činitelů v parlamentech hlásá, ať necháme tento středozemní ostrov potopit a poté jej vymažeme z mapy společné měny. Ti samí lidé zpochybňují evropskou pomoc španělským bankám a rozčilují se nad vlažnou reakcí oficiálních míst ke korupčním aférám, které zasáhly politické strany a veřejné instituce ve Španělsku.

V případě kyperského ztroskotání střadatelé ze severu Evropy především odmítají, aby jejich peníze sloužily jako záruka vkladů bohatých Rusů, kteří si na Kypru užívají slunce a daňových výhod. Odpůrci tohoto mini bailoutu také připomínají – a tentokrát celkem právem – že Kypr neměl do Unie vstoupit do konečného vyřešení otázky rozdělení ostrova. Kyperský stát i místní banky vězí až po uši v dluzích a kromě toho drží velký objem řeckých státních dluhopisů, které kdysi masivně nakupovaly. Obraz by nebyl úplný bez surrealistického tahu štětcem v podobě nedávného jmenování nového guvernéra Kyperské centrální banky, jehož křestní jméno zní … Panicos.

Evropská centrální banka nepotřebuje, abychom se pouštěli do dobrodružství, byť malých, které by mohly narušit křehkou důvěru v eurozónu. Mariovi Draghimu se podařilo přesvědčit evropské vlády, aby přistoupily k restrukturalizaci kyperského dluhu po řeckém vzoru, a vyvarovaly se poškození fyzických osob, které mají na Kypru uloženy peníze, a nezpůsobily tak masivní odliv kapitálu. Rusko, které stojí v pozadí celého dramatu, se bude na operaci finančně podílet – ne náhodou svému oblíbenému středozemnímu ostrovu pomáhá od roku 2011. V každém případě je třeba doufat.

Pohled z Nikósie

Po rozdělení bankrot

„Poprvé v nedávné historii země, se předvolební kampaň netočila kolem rozdělení ostrova, ale rizika bankrotu,“ píše list O Phileftheros den po konání prvního kola prezidentských voleb ze 17. února. Čtvrtinu země už od roku 1974 okupuje turecká armáda a žádnému prezidentovi se doposud nepodařilo přijít s přijatelným řešením. Konkurenční deník Politis soudí, že

ať už se stane vítězem voleb kdokoliv, nový kyperský prezident bude muset svou zemi svěřit podobně jako Řecko pod rozpočtovou kuratelu Evropské unie a MMF, získat půjčku ve výši 17 miliard eur a zabránit bankrotu.