Vyberte si jazyk
Graefekiez, Berlín, srpen 2013. Od kanálu se rozléhá jako ostatně každé úterý typický ruch tureckého tržiště. Berlíňané, kteří se procházejí mezi stánky, hodinu před skončením trhu podléhají neodolatelným cenám. Mikaela nakupuje tři kila ryb – za „tři eura“ – při placení v hotovosti, z ruky do ruky. Žádná účtenka, žádná pokladna. Po platbě nezbyla žádná viditelná stopa, pokud nepočítáme tašku napěchovanou rybami, kterou si Mikaela odnáší domů.
O dvě stě metrů dál směrem na jih si Brand ve stejné čtvrti dává u baru v Café Floor's latte macchiato. Když dojde na placení, vytáhne svůj chytrý telefon, vyfotí si čárový kód, který se ukáže na obrazovce pokladny, zadá kód, potvrdí „ok“ a odejde. Ani on po sobě nenechal žádnou platební. Tedy skoro. Pomocí jednoho softwarového programu převedl peníze ze svého online účtu na účet kavárny a operace se objevila v tzv. „řetězovém bloku“ [blockchain] – deníku, který registruje transakce podle časové posloupnosti. Transakční data jsou v bezpečí, chráněna pomocí přísných kryptografických metod, která zabraňují tomu, aby k nim získal kdokoliv přístup nebo mohl měnit výši částky, její zdroj nebo destinaci.
Zázračná virtuální měna bitcoin, kterou v roce 2009 vytvořil anonymní hacker pod pseudonymem Satoši Nakamato, v berlínské čtvrti Kreuzberg přímo vzkvétá. Přijímá ji zhruba pětadvacet obchodů – především barů, ale také hotelů, restaurací a malých obchodů s elektronikou či papírnictví.
Kurz této kryptoměny je dnes hodně vysoký: jeden bitcoin vyjde zhruba na 78 eur, což znamená, že káva například nestojí víc než 0,02 bitcoinu. Alespoň na papíře si tak každý může všechno dovolit: domy, auta, počítače, oblečení. Bitcoin, který zcela odpovídá všem kritériím devizové měny, jak nedávno uznal i texaský soudce Amos Mazzant, na druhou stranu zcela uniká kontrole vlád a centrálních bank, kterým začíná její rostoucí oběh dělat vrásky na čele.
Neúprosný vývoj
Brand sedí na své bílé Vespě před kavárnou Floor's a v několika větách vysvětluje, jak funguje systém Bitcoin. Podle něj je to zodpovědná volba, stejně jako kupovat raději bio produkty než zlevněné potraviny. V pravé ruce drží chytrý telefon, prohlíží si aplikaci EasyWallet – stačí si jen vyfotit čárový kód, namačkat požadovanou částku, zadat OK a platba je hotová. „Platím bitcoinem alespoň dvakrát denně, oběd nebo kávu. Nevím, jestli se stane měnou budoucnosti, ale určitě se prosadí měny založené na internetových technologiích. Možná jich bude existovat více, ale přijde mi, že je to neúprosný vývoj,“ uvažuje mladík.
Majitelka Floor’s Café je šestadvacetiletá Florentina Martensová. vystudovaná historička umění z Nizozemska založila malý podnik a na bitcoin nedá dopustit. Začínala jako servírka v jednom baru, kde bylo možné platit alternativní měnou. *„Na začátku mi to trochu vadilo, nechápala jsem, jak to funguje, a když někdo chtěl platit bitcoiny, bylo mi to nepříjemné.“ Později, když se rozhodla otevřít vlastní bar, se nechala přesvědčit sousedy, informovala se a zavedla možnost platit touto měnou, kterou ještě nedávno považovala za obtíž. Jeden program a čárový kód, to je všechno, co zákazník potřebuje. Florentina ještě bitcoiny za eura neměnila. Všechno, co si vydělá ve virtuální měně, utratí ve své čtvrti.
Zákazníků, kteří chtěli platit bitcoiny, nebylo zpočátku mnoho; dnes je těch, kdo jimi chtějí platit za kávu, koláč nebo sendvič, čím dál víc. „Nejsou to žádní šprti v brýlích a s vlasy do culíku. Jsou to muži i ženy, většinou mladí lidé z alternativního prostředí,“ vysvětluje majitelka baru. Pro ni, podobně jako pro většinu „bitcoinerů“, které oslovil portál Linkiesta, vede k používání této měny hlavně krizí znásobená averze vůči soukromým bankám a měnové politice centrálních bank jako takové. „Decentralizovaná“ alternativní měna je podle nich blíže zákazníkovi a navíc jde s dobou.
Ne náhodou se tenhle experiment uskutečňuje právě v Graefekiezu, malé čtvrti s vlastní ekonomickou strukturou. Příběh začal v Room77, „restauraci na hranici kapitalismu“, která otevřela na začátku roku 2012 a nabízí svým klientům „teplé pivo, chladné ženy a pomalu servírovaný fast food“ (jak uvádí nápis na vstupních dveřích). Majitel Joerg Platze je Němec mexického původu, který se stal jakýmsi misionářem této digitální měny. To díky němu si velká část obchodníků dává do výlohy nálepku s nápisem „Bereme bitcoiny.” „Jde především o praktickou stránku věci: je to rychlejší a ekonomičtější,” tvrdí. „Na rozdíl od kreditní karty nemusím z transakce platit poplatky.“ Joergu Platzovi se podařilo přesvědčit další typy obchodníků, například starého elektrikáře, jehož obchod sousedí s barem Room77. Ten si minulý týden nainstaloval program a na dveře svého obchodu vylepil nálepku Bitcoin. Přestože žádní zákazníci, kteří by chtěli platit bitcoiny, zatím nepřišli, je alespoň připravený na to, až dorazí.
Nestabilní kurz
Jednačtyřicetiletá Cassandra Wintgensová vychodila hotelovou školu. Dříve pracovala v restauraci, dnes je majitelkou penzionu „Lekkerurlaub“. Systém placení bitcoiny spadá podle ní do koncepce alternativního pohostinství, který se vědomě snaží odlišit od tradičního pohostinství nízkými cenami pokojů, bio stravou, wifi a možností platit mimobankovním způsobem. „Náš první host přijel na konci května. Řekl nám, že si někde přečetl, že u nás platit může bitcoiny, a právě z toho důvodu se rozhodl tady ubytovat.“ Jednolůžkový pokoj vyjde na 0,52 bitcoinu, tj. 40 eur, dvojlůžkový na 0,85, tj. 65 eur. Penzion počítá s úhradou v bitcoinech, které stačí v daňovém přiznání na konci roku převést na eura, jak nám vysvětlil účetní expert.
Daleko od ráje v Graefekiezu vypadá realita trochu jinak. Virtuální měna je už v oběhu na finančních trzích. Vzhledem k tomu, že na ni nedohlíží centrální banka, její kurz silně kolísá. Situace děsí, ale zároveň i přitahuje odvážné investory.
Phylax je německá společnost zabývající se finančním poradenstvím, která nabízí svým klientům technologickou podporu. V posledních letech se specializuje na systém placení bitcoiny. „O bitcoin jsme se začali zajímat před dvěma lety a zjistili jsme, že je to zajímavá zkušenost: líbila se nám myšlenka decentralizované měny, bez vazby na centrální banku, kde se každý stává součástí procesu zrození nové měny,“ vysvětluje generální ředitel Phylaxu Fridhelm Schmitt. Před lety měl bitcoin hodnotu dvě eura a Phylax vycítil potenciál: společnost nakoupila bitcoiny v hodnotě 8 až 10 eur a následně je prodala za 45 až 85 eur. K prodeji ji vedla právě volatilita kurzu.
Podle propočtů Phylaxu by byl v současnosti „rozumný“ kurz 45 eur [za bitcoin]. „Chápu všechny obavy, které tato zkušenost vyvolává: je pravda, že s bitcoiny můžeme na finančních trzích ztratit mnoho peněz. Ale není to podvod, je to reálná měna. Stává se, že lidé zaměňují podvod za riziko, které je trhům vlastní.“ Hlavním rizikem je podle Fridhelma Schmitta to, že se měna „jednoho dne“ začne padělat. „ K tomuto scénáři se v současnosti přiklání mnoho studií, ale dnes je padělání vyloučeno.“
Daně
Bitcoiny se budou v Německu danit
„V alternativních kruzích zapůsobila zpráva jako bomba,“ píše Huffington Post poté, co Německo oficiálně uznalo bitcoin za měnu.
Zpravodajský portál si dokonce klade otázku, zda Řecko „obdrží novou tranši finanční pomoci v bitcoinech namísto eur“, a vysvětluje toto rozhodnutí „prudkým růstem jejich hodnoty“, a nikoliv „nenadálou pružností německých finančníků“. Oficiální měna ale také znamená daně:
Doposud všechny transakce, které byly provedeny v této měně, unikaly daňové povinnosti. [Odteď] budou tržby z prodeje v bitcoinech zdaněny 25 procenty ze zisku. [...] Firmy budou muset započítat DPH do všech transakcí v bitcoinech.
Huffington Post lituje, že
tato alternativní měna, kterou si oblíbili hackeři, ztratí svůj rebelský charakter.
