Vyberte si jazyk
Když přijel minulý měsíc čínský premiér Wen Ťia-pao do Atén, kde si Peking právě koupil přístav, přivezl s sebou i dary: miliardy dolarů v podobě nových obchodních smluv. „Podpora našich čínských přátel pro nás představuje velkou šanci,“ prohlásil poradce řeckého premiéra Haris Pamboukis.
Čína má ale větší ambice. Řecko není jen strategickým mostem, přes nějž chce Čína proniknout do Evropy. Země se vrhla na aktiva, jejichž cena během finanční krize poklesla, a usiluje o strategické partnerství s dalšími krizí postiženými evropskými státy. Celkem vzato chce Peking podle analytiků nejen přinést více obchodních příležitostí vlastním podnikům, ale také více ovlivňovat hospodářskou politiku, o níž se rozhoduje v Bruselu a v Německu.
„Čína se netají chutí strkat nos do evropských obchodních záležitostí,“ tvrdí Carl B. Weinberg, hlavní ekonom americké analytické společnosti High Frequency Economics. „Je to velice chytré a vysílá to jasný signál,“ dodává: „Čína je mocnost, s níž je třeba se utkat.“ Tento signál ještě posílí návštěva čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, který tento týden zavítá do Portugalska a do Francie.
Čínské investice usnadňuje hospodářská krize
Evropská finanční krize vytvořila obchodní příležitosti pro investory držící vysokou hotovost, a Čína je v tomto směru na špici. Zaměřila se na Řecko, Španělsko a další země, kterým byla vzhledem k výši jejich veřejného dluhu sražena známka, zajímá se o přístavy, dálnice a průmyslová odvětví v zemích východní a jižní Evropy, které se ocitly v nesnázích.
Irsko, Maďarsko a další země se rovněž snaží přilákat čínské investory v naději, že tak vzniknou tisíce nových pracovních míst. „Stalo se to, že Čína expanduje do Evropy, tak jako expandovala do Afriky,“ tvrdí člen think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy François Godement. „V Evropě na to ale jde skrze periferní státy, což není obvyklé.“
Čína zaměřila pozornost na přístavy v Řecku a v Itálii a na dálnice propojující východní Evropu s Německem a Tureckem, a chce si tak v dlouhodobém horizontu zajistit větší investice do infrastruktury. Poskytla už miliardy dolarů na financování klíčových projektů veřejných prací, z nichž mohou těžit čínské státní podniky a čínští pracovníci, přičemž doufá, že tyto investice nasměrují Evropu k tomu, aby podpořila postoj Číny ohledně sporných měnových otázek a obchodních rozepří ve Světové obchodní organizaci.
Během své nedávné návštěvy Evropy připomněl Wen Ťia-pao politikům v Bruselu, že se Čína zachovala k Řecku, Španělsku, Itálii a dalším krizím stiženým zemím v jejich těžkých hodinách „přátelsky“ tím, že od nich odkoupila státní dluhopisy v době, kdy se ostatní investoři vytratili. Na oplátku pak evropské lídry nabádá, aby na „Čínu netlačili“ kvůli revalvaci jüanu.
Čína má to, co Evropa potřebuje
Čína přislíbila, že od Řecka odkoupí dluhopisy, jakmile je vláda začne opět prodávat, a rovněž odkoupila část španělského dluhu v hodnotě 625 milionů dolarů. Malá, ale rostoucí investice z čínských 2,3 bilionů zahraničních rezerv do evropských investičních projektů namísto do málo výnosných amerických dluhopisů Číně umožňuje diverzifikovat své portfolio. Peking rovněž doufá, že mu tento druh investic pomůže snížit mezinárodní politický nátlak na revalvaci jeho měny. „Ne náhodou Čína takto jedná,“ tvrdí ekonom Jens Bastian z Hellenic Foundation for European and Foreign Policy (Helénská nadace pro evropskou a zahraniční politiku). „Mají obrovské měnové rezervy a země, za nimiž teď míří, potřebují zahraniční investice jako sůl.“
Byť je výše přímých čínských investic v Evropě v porovnání s jinými regiony stále nízká, v posledních dvou letech rychle roste. Letos na jaře předstihla Evropa Spojené státy na postu nejvýznamnějšího čínského obchodního partnera. Živořící Irsko se rovněž pohlíží po svém dílu a podniká kroky k vytvoření čínské „investiční brány do Evropy“ v Athlonu, od níž si slibuje tisíce nových pracovních míst. Irský premiér Brian Cowen v červnu řekl, že Čína přislíbila „pomoct příteli, jakým je Irsko, v jeho těžkých chvílích jak nejlépe bude umět.“
Investice rovněž umožňují Pekingu propagovat zájmy globalizujících se čínských společností. Wen Ťia-pao hovořil minulý měsíc o úvěru v hodnotě 4,5 miliard dolarů, z něhož mohou čerpat řečtí rejdaři, ale který je ovšem takřka výhradně určena na nákup lodí čínské výroby. Některé z čínských investic už evropským představitelům dělají vrásky na čele. Loni Čína vyhrála nad evropskými společnostmi a získala zakázku na výstavbu dálnice v Polsku s využitím čínských pracovníků – a evropských dotací – což německou kancléřku Angela Merkelovou přimělo, aby vyzvala k reciprocitě.
Trojský kůň?
Pro nadcházející dekádu chystá Evropa množství nových projektů, jako je například vyčištění Dunaje od zbrojního materiálu z válečných dob a jeho využití k nákladní přepravě, výstavba železničních tratí, například mezi Německem a Makedonií, nebo výstavba nové dálnice propojující Německo s Tureckem, vypočítává Jens Bastian. „Evropě chybí síť dopravní infrastruktury propojující západní a východní Evropu,“ tvrdí Bastian. „A Čína se snaží využít právě její výstavby."
Navzdory obavám z postranních motivů Číny přijímají mnohé evropské státy čínské investice stále s otevřenou náručí. Čínu zajímá především posílení obchodních vztahů a výdělek,“ sdělil Haris Pamboukis. Čínská investiční strategie v Evropě je „diskrétní a pečlivě promyšlená“. „Nemyslím si, že sem Čína přichází jako trojský kůň.“
