Dům romského "krále Kira" v plamenech, Katunica, 24. září 2011

Exploze jednoho sociální pseudomodelu

Nepokoje, které zachvátily obec Katunica a řadu dalších měst po celé zemi, nepředstavují žádný náhlý nával protiromských nálad. Jsou spíše příznakem nemocné společnosti sužované klientelismem, domnívá se bulharská antropoložka Antonina Željazkova.

Zveřejněno dne 30 září 2011 v 13:46
Dům romského "krále Kira" v plamenech, Katunica, 24. září 2011

To, co se stalo v Katunici, je vše možné, jen ne incident [viz rámeček níže]. Nejde ani o izolovaný případ, ale destruktivní tendenci, která se chronickým způsobem rozvíjí kvůli institucionální pasivitě posledních několika let. Tento konflikt nelze pochopit bez pohledu na globální politický kontext Bulharska.

Naše země nemá žádné národní lídry, nýbrž parapolitiky. Tato skutečnost mění povahu všech našich očekávání a pokřivuje naděje občanské společnosti. Za těch několik měsíců předvolební kampaně [prezidentské a komunální volby se uskuteční 23. října] jsme neměli možnost zaslechnout ani jednu zajímavou názorovou výměnu na téma hospodářství, zahraniční politika či společnost. Zato intrik a podpásovek jsme si užili do sytosti. Bulharská politika páchne bulvárními deníky, s nimiž žije ve vzájemné symbióze.

Politický dialog dosáhl svého dna. A právě díky této úrovni kvete v zemi bezostyšné využívání vztahů mezi rozdílnými etniky a náboženstvími. Během posledních let nepovažoval žádný politik za nutné dát do pořádku vztahy mezi křesťany a muslimy, mezi Romy a dalšími komunitami, ani navrhnout efektivní strategii pro opravdovou integraci menšin. Protože tato samozvaná elita jako celek profituje právě z tohoto ponižujícího statu quo, který jí umožňuje držet otěže moci ještě pevněji.

Kde vězí skutečný problém

Tato napětí jsou vždy motivována politickými zájmy, zejména v předvolebním období. V Bulharsku existuje tisíce důvodů, proč ztratit veškerou naději v sociální spravedlnost. A tato beznaděj zasáhla všechny společenské vrstvy od lékařů přes rolníky až po básníky. Samozřejmě, že mezi ně nepatří zbohatlíci, podvodníci, zkorumpovaní politici a vysocí státní úředníci.

Newsletter v češtině

V této chvíli ze mě mluví historička a sociální antropoložka. Není nic jednoduššího než přesměrovat zlost proti menšinám, odlišným náboženským vyznáním a jednoduše všem, kteří jsou nějak jiní. Jinak řečeno nahradit skutečné problémy falešnými. Hranice lidského jednání jsou stále méně zřetelné, a je tedy stále jednodušší vydávat politické chyby či trestné činy za mezietnické konflikty s nezříkdakdy dramatickými dopady.

Sudů se střelným prachem jako Katunica je po celém Bulharsku plno. U Romů se dnes jedná už o třetí či čtvrtou generaci bez vzdělání a jakýchkoliv šancí na trhu práce. A k tomu připočítejme prudce rostoucí kriminalitu. Na druhou stranu protiromské sentimenty nebyly nikdy tak silné! Politické strany ty nejchudší a marginalizované přivedly na trh s volebními hlasy. Právě díky tomu se na scéně objevili tito samozvaní romští „králové”, zkorumpovaní vůdcové místních ghett, kteří se obohacují na úkor svých soukmenovců, když poskytují jejich hlasy tomu, kdo nabídne nejvíc. Jsou to absolutní vládcové mnoha čtvrtí, vesnic či měst na celém území Bulharska.

Města spravují mafiánští bosové

Samozvaný „král Kiro”, stejně jako naprostá většina jeho rodinných příslučníků měla už dávno sedět ve vězení za páchání nejrůznější trestné činnosti od výroby pančovaného alkoholu až po braní žen a dětí do zástavy. Ale ve vězení nesedí, protože mají k dispozici nejen značné finanční zdroje, kterými si mohou dovolit zaplatit policisty, politiky i vysoké státní úředníky, ale i kapitál v podobě volebních hlasů několika tisíc duší.

Toto není problém etický, jde o národní nemoc. Co jinak lze říct o těchto městech a regionech de facto „spravovaných” mafiánskými bosy, kteří mají místní obyvatelstvo v hrsti díky uplatňování principu „rozděluj a panuj” či šíření strachu?

Adekvátní politika by měla jednoduše spočívat v uplatňování vlády zákona, tj. ve zrušení privilegií místních feudálů a odsouzení zločinců, aby se občané mohli emancipovat, volit a pracovat zcela svobodně. Ale v současné době je to v Bulharsku zřejmě nemožné.

Kontext

Wilders nyní cílí na Evropu

Evropa se stala novým obětním beránkem Geerta Wilderse, šéfa PVV (populistická pravice). Redaktor listu Trouw Lex Oomkes podotýká, že ze „slovního hrubiánství“ populistického lídra během parlamentní debaty o rozpočtu lze vyvodit to, že „postupně nahrazuje islám, integraci a narušování veřejného pořádku ze strany mladých Maročanů ‚Evropou‘ jakožto bezprostředním nebezpečím“.

„Boj proti islamizaci Nizozemí představuje samozřejmě nadále raison d’être PVV, dodává Oomkes. ‚Evropa‘ mu ale může přinést mnohem víc. Evropa má obrovskou symbolickou hodnotu zvlště nyní, kdy se krize neustále prohlubuje a kdy všechny navrhovaná řešení znamenají tak či onak přes výdaje pro nizozemské daňové poplatníky.“

Tato strategie podle novináře nakazila i další strany: „Politický establishment začíná být k této strategii citlivý. Dokonce ani v případě ‚hluché a slepé politické elity‘, citujeme-li Wilderse, už se nedá hovořit o evropském ideálu. A pokud člen nějaké etablované strany ještě v termínech evropských ideálů přemýšlí, pak si dvakrát rozmyslí, než řekne něco nahlas.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma