Konec víry v pokrok. Graffiti zpěváka kapely Sex Pistols Johnnyho Rottena.

Jsou graffiti Sex Pistols jeskynními malbami naší doby?

Může mít graffiti, které po sobě v sedmdesátých letech v Londýně zanechala punková kapela, pro lidstvo stejný význam jako prehistorické jeskynní umění? Jeden britský archeolog je o tom přesvědčen. Ze zdí pokrytých graffiti vyčetl ztrátu víry v „pokrok lidstva“, která byla vlastní našim předkům.

Zveřejněno dne 25 listopadu 2011 v 16:00
Konec víry v pokrok. Graffiti zpěváka kapely Sex Pistols Johnnyho Rottena.

Posledních pár let se potloukám po ulicích londýnského West Endu a hledám místa spjatá s historií pop music. Od uličky za hotelem Savoy, kde Bob Dylan natáčel klip k písni Subterranean Homesick Blues, po klub v Mason's Yard, kde se konalo první vystoupení Jimiho Hendrixe ve Velké Británii.

Už nějakou dobu jsem věděl, že mezi Sex Pistols a domem číslo 6 na ulici Denmark existuje souvislost, ale teprve náhodná poznámka v rádiu mě dovedla k objevu, že tam po sobě Sex Pistols a zejména Johnny Rotten (John Lydon) zanechali spoustu graffiti, které se překvapivě zachovalo. Tento nález je podrobně popsán v posledním čísle vědeckého časopisu Antiquity, které vyšlo tento týden.

Graffiti v horním pokoji zadní části obchodu se starými kytarami, které jsme zdokumentovali s kolegou archeologem Johnem Schofieldem z Yorkské univerzity, zahrnuje zdařilé karikatury Malcolma McLarena, Nancy Spungenové a Johna Ritchieho (známého pod jménem Sid Vicious), stejně jako další artefakty, které dokládají, že dům využívali i 4" Be 2" (což byla kapela, kterou založil Lydonův bratr Jimmy).

Význam tohoto místa netkví pouze v atraktivním graffiti. Od jejich setkání s Billem Grundym v prosinci 1976 se kolem Sex Pistols vytvořil mýtus, v neposlední řadě díky tomu, že údajně byli „skupinou, která neumí hrát“.

Newsletter v češtině

Graffiti je hlavně vedlejším produktem skutečnosti, že tu kapela přibližně dva roky zkoušela a nahrávala se svým prvním producentem Davem Goodmanem. Skladby nejdříve vyšly jako nechvalně známé pirátské demoalbum Spunk a několik dalších jako singly na „B sides“ – spodních, méně hraných stranách gramofonových desek. Nahrávky ale docela jasně dokazují, že Sex Pistols ve skutečnosti byli docela dobrou rockovou kapelou.

Je ale bývalá stříbrotepecká dílna v zadní části 6 Denmark Street historicky stejně významná jako jeskyně v Lascaux? Navštívil jsem obě místa a řekl bych, že každé z nich vyvolává jisté mrazení po těle, určitý fyzický pocit pouta s minulostí.

Takové srovnání se samozřejmě báječně hodí na titulek, nicméně bych nechtěl posuzovat, které místo je důležitější. Důležitější pro koho? Jsou události, které se odehrály před tisíci lety, automaticky důležitější než to, co se stalo včera? Jak o tom můžeme rozhodovat?

„Umění“ z Lascaux je často vydáváno za důkaz progresivního vývoje „moderního“ člověka. Ale punk - a Sex Pistols zvláště - jsou ztělesněním převratné doby, kdy tato víra v lidský pokrok začala ochabovat. Doby, kdy byla jistota cesty k stále zářnějším zítřkům nahrazena tušením vyjádřeným slovy „no future“, nic nemá budoucnost.

Tento pohled na věc v poslední dobou získal na vážnosti. Možná tedy nastal čas považovat místo, kde Lydon a spol. formulovali svoji nihilistickou, možná ale prorockou vizi světa, za významné pro nás všechny.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma