Neelie Kroesové se samozřejmě dostalo od jejích kolegů z Evropské komise napomenutí. Oficiálním stanoviskem Bruselu je a zůstává nutnost udržet Řecko na palubě stůj co stůj – i s pomocí nového záchranného úvěru ve výši 130 miliard eur. Spadne-li totiž jediný kámen, sesune se celá stavba. Náklady by v takovém případě naléhavou pomoc Řecku dalece převýšily.

To, že komisařka pro digitalizaci a nové technologie nebrala [vrozhovoru, který poskytla předešlý den listu De Volkskrant] v potaz finanční teorii dominového efektu, nebyl z její strany ani omyl, ani přešlap. Její slova naprosto zapadají do tendence, kterou lze sledovat už od loňského podzimu. Tato tendence spočívá v rozbíjení evropských tabu s cílem připravit veřejné mínění na to, že je Řeky v případě nutnosti potřeba nechat v bryndě.

První tabu o euru – pranýřování řeckých politiků – odstranili loni v září unijní diplomaté. Po dlouhé měsíce potlačované pobouření vůči Aténám, které na sliby týkající se snížení výdajů zapomínaly rychleji, než je stihly aplikovat, vyústilo v ostrou kritiku ze strany diplomatů.

„Už máme po krk průtahů s těmi blbými Řeky,“ nechal se slyšet jeden z nich. Jiný označil [způsob řešení krize] za „skutečný skandál“. Třetí už v té době spekuloval o řeckém bankrotu: Nemůžeme pořád jen pumpovat. Nadejde chvíle, kdy kapitán řekne: „Všichni do člunů, musíme opustit loď.“

Ach, ti Řekové!

Druhé tabu –země může být vyloučena z eurozóny – se rozplynulo začátkem listopadu díky německé kancléřce Angele Merkelové a francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu. Když je řecký premiér rozhněval svým oznámením, že o snížení výdajů uspořádá v zemi referendum, dal mu tandem „Merkozy“ na srozuměnou, že otázka zbývá už jen jedna: Zůstane Řecko v eurozóně, ano či ne? Odchod tedy možný byl.

Tentýž měsíc prolomili evropští předsedové Herman Van Rompuy a José Manuel Barroso třetí tabu: euro může padnout. V emotivním výstupu před Evropským parlamentem oba upozornili na to, že pokud představitelé členských států nezareagují dostatečně rychle, ohrozí tím přežití eura.

V posledních týdnech přišlo na řadu tabu číslo čtyři: země eurozóny může zbankrotovat. Nejen opět Merkelová a Sarkozy, ale rovněž nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager prohlásili, že Atény mohou nad druhou záchrannou půjčkou ve výši 130 miliard eur udělat křížek, pokud nedokážou uspokojit požadavky poskytovatelů úvěru (EU a MMF) týkající se omezení výdajů. A bez této půjčky čeká Řecko bankrot, dodal na upřesněnou předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker.

Vystoupení bez překvapení

Nyní nechala komisařka Kroesová padnout páté a poslední tabu, které je ve skutečnosti spíš dogmatem: pokud se Řecko vrátí k drachmě, eurozóna se rozpadne. „To vůbec není pravda,“ tvrdí Kroesová. V tomto kontextu je třeba poznamenat, že řecká komisařka (pro rybolov) Maria Damanakiová již minulý víkend prohlašovala, že Brusel má nouzový plán na výstup Řecka z eurozóny už přichystaný. Komise její tvrzení dementovala.

Merkelová, Sarkozy, Kroesová a diplomaté EU dělají to, že umožňují, aby se o vystoupení Řecka z eurozóny diskutovalo. [Nizozemský]premiér Mark Rutte aministr financí Jan Kees De Jager od tohoto úterý [7. února] uznávají, že by k takovému kroku mohlo dojít. Neznamená to ale, že to bude tento týden. Velice náročná jednání, která probíhají v Aténách mezi věřiteli a řeckou vládou, nakonec v následujících dnech přece jen nejspíše završí dohoda.

Všechny zúčastněné strany ale vědí, že za tři měsíce budou věřitelé v Aténách znovu, aby znovu došli k závěru, že Řecko už po x-té sliby opět nedodrželo. Na výstup Řecka z eura už tentokrát budou všichni připraveni. Nikdo nebude moct říct, že je to překvapení.