Tímto verdiktem v Německu zanikají dosavadní předpisy o uchovávání dat. Údaje archivované v souladu s doposud platnými zákony musejí být nyní odstraněny. Ústavní soud stanoví nové předpisy. Za zvláště pochybné považují soudci shromažďování a uchovávání dat souvisejících s telekomunikací. Tyto aktivity podle nich představují „hrubé pošlapání“ občanských práv „v míře, jakou právní systém dosud nezaznamenal“.

Z rozsudku jasně vyplývá, co by se mohlo stát, kdyby byly všechny telefonní hovory a veškerá internetová komunikace občanů po dobu šesti měsíců archivovány a poté předány k dispozici státu. Z rozsudku je zřejmé, jaké nebezpečí představuje možnost zjistit, kdo, komu, kdy, jak často a odkud telefonoval, poslal e-mail či SMS. Na základě archivace takových údajů je možné „sestavit celkový profil osoby a jejího chování, a to takřka pro všechny občany“. Díky záznamu telefonních hovorů lze velice rychle určit, kdo hraje jakou roli v opoziční skupině protestující proti jaderné energii, větrným parkům nebo válce, v řadách rozzlobených výrobců mléka, neonacistů nebo antifašistů, kdo je mozkem, koordinátorem či organizátorem té které skupiny a komu stačí se jí nechat vést.

Strach může vyvolat soudní spor s EU

Obecně vzato ale soud archivaci a přenos dat povoluje. Vzhledem k nebezpečí popsanému v rozsudku by tedy bylo třeba archivaci takových dat zakázat obecně. Soudci se tak daleko zajít neodvážili, aby nerozpoutali právní válku s Evropskou unií. V Bruselu se základní práva netěší takové vážnosti jako v Karlsruhe a postoj Evropského soudního dvora k této otázce není ještě příliš dobře znám. Brzy ale přijde doba, kdy konfliktu už nebude možno zabránit. Soudci měli oznámit, že evropská směrnice, která nařizuje uchovávání dat, není kryta evropským právem. Ústavní soud se však směrnice nijak nedotkl. Jestliže je archivace telekomunikačních údajů tak nebezpečná, jak to – a ostatně po právu – popsali ústavní soudci, pak by se ale neměli spokojit s pouhou výstrahou.