Vyberte si jazyk
„Dohoda prodlužující o 25 let setrvání ruské flotily na Krymu připomíná časovanou bombu,“ píše na titulní straně polský deník Rzeczpospolita. Ukrajinský parlament ji ratifikoval 27. dubna ve vypjaté atmosféře. „Závislost Ukrajiny na Rusku tímto rapidně stoupá,“ konstatuje Rzeczpospolita, podle níž vojenská dohoda „stvrzuje konec ukrajinské suverenity“.
Deník zdůrazňuje, že ukrajinská vláda přistoupila na prodloužení ruské nájemní smlouvy na Krymu výměnou za třicetiprocentní snížení ceny ruského plynu, a vyzývá Evropskou unii a Západ, aby nepolevily v úsilí začlenit Ukrajinu do „západních struktur“ a umožnily jí vstup do EU. Jinak bude země závislá na Rusku „po celé další generace,“ domnívá se Rzeczpospolita. „Ukrajina ještě není mrtvá, i když už si uvázala smyčku kolem krku,“ dodává.
Le Monde tvrdí, že Evropané pozorně sledují sbližování mezi Kyjevem a Moskvou a „s jistou úlevou konstatují, že nově zvolený [prezident] vysílá signály na obě strany a snaží se upevnit vztahy s Moskvou a zároveň si proti sobě nepoštvat evropská hlavní města“. „Sedmadvacítka si všímá toho, že se Janukovič záhy po svém zvolení vydal nejprve do Bruselu, a nikoliv do Moskvy [na začátku března],“ pokračuje deník, který dále upřesňuje, že v době, kdy se ukrajinský parlament vyjadřoval k vojenské a plynové dohodě, byl Janukovič ve Štrasburku, aby tak stvrdil oddanost Ukrajiny Evropě.
„Otázka možného přístupu Ukrajiny k Unii nicméně Evropany rozděluje,“ podotýká Le Monde. „Poláci a Britové podporují eventuální rozšíření EU o Ukrajinu, zatímco Němci a Francouzi nechtějí v tomto směru nic slibovat.“
Postup Ruska na ukrajinské půdě se neomezuje pouze na vojenskou a plynovou dohodu, poznamenávají Hospodářské noviny. „Ukrajinština je mrtvá, ať žije ruština!,“ hlásá titulek v českém deníku, který dále píše, že od té doby, co Viktor Janukovič převzal moc, se ruština rozpíná ve veřejnoprávních médiích a na vysokých školách.
„Hlavním viníkem je nový ministr školství a vědy Dmitro Tabačnik, který proslul svými výroky na adresu ukrajinštiny a hlavně obyvatel západních oblastí Ukrajiny,“ uvádí deník a připomíná, že „za Sovětů byla ukrajinština potlačována“ a její postavení se od rozpadu Sovětského svazu zlepšovalo jen postupně. „Rozšíření ruského informačního prostoru je tím posledním, co Ukrajina [nyní] potřebuje.“
