EU-EXPRESS. Rychlý, přímý, nelegální. Karikatura: Schrank, The Economist

Kam se poděli přistěhovalci?

Je půle srpna, vrchol středomořské sezóny pašování osob. K břehům Kanárských ostrovů, jižního Španělska, Sicílie a jiných italských ostrovů ale tisíce dehydrovaných Afričanů a Asiatů tentokrát nepřiplouvá. Proč?

Zveřejněno dne 18 srpna 2010 v 13:23
EU-EXPRESS. Rychlý, přímý, nelegální. Karikatura: Schrank, The Economist

Pravda, hrstka jich připlula. Před dvěma týdny se ukázalo, že čtyřicet nešťastných Severoafričanů navýšilo populaci italského ostrůvku Linosa téměř o 10 %. Katolická charitní síť Caritas též hlásila, že pomořská migrace je znovu na vzestupu. Čísla pocházející z Frontexu, agentury EU pro pohraniční bezpečnost, však ukazují, že pouhých 150 osob dosáhlo břehů Itálie a Malty v prvním čtvrtletí tohoto roku, v porovnání s 5200 za stejné období loni. Jen pět lidí se v oněch třech měsících vylodilo na Kanárských ostrovech, zatímco před pár lety to byly desítky tisíc Afričanů. Kam se všichni ti migranti poděli?

Částečnou odpovědí je, že vlády jihoevropských států se pokusily problém řešit diplomatickou cestou (a penězi v hotovosti). Španělsko uzavřelo dohody se zeměmi severozápadní Afriky, což posunulo výjezdní přístavy migrantů na jih a učinilo tak cestu na Kanárské ostrovy ještě nebezpečnější a dražší. Kontroverznější je smouva italské vlády Silvia Berlusconiho s Libyí, která italským hlídkám umožňuje vydávat zachycené migranty na milost a nemilost policii Plukovníka Kaddáfího ještě před tím, než dostanou šanci požádat o azyl.

Krize obrací směr migrace

Proud migrantů do Evropy však není určen pouze účinností opatření, které se snaží ho omezovat. Je též ovlivněn počtem těch, kteří jsou připraveni riskovat životy a úspory v pokusech proniknout přes hranice EU. Zde jsou zdá se ve hře dva faktory. Tok žadatelů o azyl závisí částečně na míře destabilizace problematičtějších oblastí světa. Jelikož Somálsko, Irák i Palestina zažily horší časy, než byl rok 2009, je možné, že italská smlouva s Libyí začala náhodou platit přesně v momentě, kdy příliv migrantů ze severoafrických břehů začínal již beztak slábnout.

Druhým činitelem je evropský hospodářský pokles, jehož účinky jsou například ve Španělsku jasně vidět. Je možné, že ekonomická krize zde dokonce úplně obrací směr migrace. Počet cizinců s trvalým pobytem ve Španělsku poklesl v druhém čtvrtletí tohoto roku o 2 %. Nejmarkantněji tomu bylo mezi osobami latinskoamerického původu, jejichž počet se snížil o 100 000. To poukazuje na další bod, ve kterém panují různé zmatky, nebo jednoduše lži. Španělští Ekvádořané a Kolumbijci nepřijeli na rybářských lodích. Stejně tak italští Filipínci a Moldavané. Pomořská migrace přináší dramatické televizní záběry, neodpovídá však většině případů příchozích osob.

Newsletter v češtině

Skutečný migrační problém

Plakát propagující italskou Ligu severu ukazuje loď nacpanou černými tvářemi. Slogan prohlašuje: „Zastavili jsme invazi.“ To však není pravda. Námořní příjezdy do Itálie přestavovaly pouze pětinu odhadovaných počtů migrantů. „Invaze“ tak tedy zřejmě zastavena nebyla, nebo alespoň ne navždy. Odchod amerických sil z Iráku, hospodářské zotavení v Evropě a kdoví kolik jiných faktorů by jednoho dne mohlo znovu povystrčit počet těch, kteří se rozhodnou zkusit štěstí.

Pokud však v Evropě takové oživení nenastane a desítkám tisíc lidí se podaří vstoupit, bude to evropské vlády vůbec zajímat? Snad nejvíce pomýleným je v celé této problematice přesvědčení, že ano. Národní vlády se, zdá se, zmítají mezi sebelibostí a nepřátelstvím, podle stavu ekonomiky a výzkumů veřejného mínění. Na evropské úrovni se jim nikdy nepodařilo dohodnout na opatřeních, které by malým zemím, fungujícím jako vstupní body, například Maltě, pomohly. Pak je však též pravdou, že Evropa imigranty potřebuje: ke kompenzaci své nízké porodnosti a na špinavou práci, které se její vlastní občané štítí. Letos v létě nabídla katalánská pracovní agentura práci na sběru ovoce 7800 nezaměstnaným. Přijalo ji méně než 1700 osob. Mnoho z nich mimo-španělského původu.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma