Máte nějaká možná řešení na krizi eura?

Drahé oddálení problému

Státy eurozóny se na mimořádném zasedání v Bruselu dohodly na druhém záchranném balíku pro Řecko. Tím ale zásadní problém zdaleka nekončí. Účet stále narůstá, varuje Die Welt.

Zveřejněno dne 22 července 2011 v 14:41
Máte nějaká možná řešení na krizi eura?

Mnozí by to mohli považovat za zpola plný pohár: Čelní představitelé sedmnácti států eurozóny dosáhli na krizovém zasedání v Bruselu významného pokroku. Do záchrany Řecka se nyní mají podle všeho zapojit i soukromí věřitelé, tak jak to prosazovala Angela Merkelová, která nakonec přebila jak opozici francouzské vlády, tak především Evropské centrální banky.

Pro kancléřku je to významný úspěch. Pokroků zdá se dosáhl i Brusel v dalších, vysoce důležitých bodech. Summit v porovnání s tím, co se od něj dalo ještě před pár dny očekávat, příjemně překvapil.

Pohár je ve skutečnosti zpola prázdný. Cílem summitu bylo uklidnit obavy z toho, že se krize rozšíří i na další státy. O tom, zda se ho podařilo dosáhnout, by se dalo diskutovat.

Zásadní problém krize eura, tedy to, že Řecko nemůže splácet úroky z dluhů z vlastních zdrojů, je stále zde. Oznámená restrukturalizace je příliš omezená na to, aby Řecku navrátila platební schopnost. Země zůstane i nadále závislá na infúzích od evropských partnerů.

Newsletter v češtině

Záruky za čerstvě vydané řecké dlouhodobé dluhopisy – záruky, které kryje evropský záchranný fond – mají rovněž povahu trvalé finanční podpory. Bruselský summit udělal v tomto ohledu další krok směrem k transferové unii. Úrokové sazby, které investoři požadují při nákupu německých vládních dluhopisů, včera prudce vzrostly.

Každý, kdo volá po rázném osvobozujícím zásahu, který by krizi ukončil, je obviňován z naivity. Politiku nelze do této míry zjednodušovat, zní argument. Stejně jako pro jiné komplexní problémy, jako je například reforma sociálního systému, i zde platí, že něčeho rozumného lze dosáhnout jen progresivním způsobem.

Tento argument ale nechápe povahu krize eura. Každá pauza na nadechnutí, kterou evropská politika v této záležitosti získá, vychází draho. Problémy se totiž mezitím v dramatickém rytmu nabalují.

Kdyby se radikální řešení pro Řecko podařilo najít už na jaře 2010, možná by přinejmenším Portugalsko nemuselo pomocnou ruku vůbec hledat. Tak zvaně pragmatický přístup, který velí dělat jen to, co je nezbytně nutné, vedl k tomu, že řecká hora dluhů je závratně vyšší než byla před rokem a že se kandidátem na úder dluhové krize stala dokonce Itálie.

Nekoordinovanou politiku drobných krůčků jsme praktikovali rok a půl. Evropa si další takový rok a půl nemůže dovolit.

Protinázor

Vítězem je ECB

„Evropská centrální banka prohrála bitvu, ale vyhrála válku,“domnívá se Handelsblatt. Tím, že političtí představitelé navýšili prostředky na záchranu Řecka a zkonsolidovali kompetence záchranného mechanismu, EU „intervenovala ve prospěch Atén mnohem silněji. Přesně to si vždy přála ECB, která byla na nákup obligací v rámci boje proti úpadku této zadlužené země často osamocená“.

List Handelsblatt to komentuje slovy, že „politici nakonec ECB ulehčili. Od této chvíle se banka bude moci soustředit na měnovou politiku a finanční politiku ponechat ministrům financí. Proto si ECB může připsat malou prohru.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma