Nizozemský Oxford

Devatenáctiletý Ritwik Swain je přesvědčen, že britští studenti budou následovat jeho příkladu. Swain studuje v nizozemském Groningenu. Ještě před rokem neměl ani potuchy, že takové město existuje, a o nizozemských vysokých školách nevěděl zhola nic. Čtrnáct dní nato už bydlel na koleji a byl zapsán na bakalářské studium psychologie. Vůbec toho nelituje. „Udělal jsem něco, co britští studenti dělají zřídkakdy. Budu mít mezinárodní zkušenosti a ušetřím dost peněz,“ vysvětluje po telefonu.

Swain se chtěl původně přihlásit na univerzitu veWarwicku, kterou považuje poOxfordu aCambridge za třetí nejlepší univerzitu ve Velké Británii. Na jaře rozeslal svůj životopis spolu s motivačním a doporučujícím dopisem na pět různých univerzit. Tři z nich mu nabídly, že se může zapsat pod podmínkou, že získá hodnocení jedno A a dvě B. Když nadešel „results day“, srpnový den, kdy gymnázia zveřejňují známky, ukázalo se, že Swain získal dvě B a jedno C. „Mohl jsem se přihlásit na univerzitu vCoventry, která ale není zdaleka tak dobrá jako ta ve Warwicku,“ tvrdí student. Začal tedy hledat jiné řešení a ani ne za dva týdny se ocitl v Nizozemí.

Na konci léta se k němu patrně připojí daleko víc krajanů. Počet studentů, kteří mají potíže dostat se na některou z britských univerzit, neustále stoupá. Vzhledem k výši ročního zápisného, které se nyní vyšplhalo na 9 000 liber (téměř 250 000 Kč), se Britové čím dál častěji poohlížejí po tom, co se děje v zahraničí.

Nizozemí, kde se Britové mohou nechat na fakultu zapsat za 1 700 eur ročně (zhruba 40 000 Kč), vane zřejmě vítr do plachet. Na Maastrichtskou univerzitu, nabízející osm bakalářských programů v angličtině, došlo k dnešnímu dni z Velké Británie 450 předběžných přihlášek. Možná se nakonec všichni nezapíší, zájem je ale každopádně mnohem větší než v loňském roce. Stovky studentů se už rovněž zapsaly na studia v Groningenu, kde univerzita nabízí devět bakalářských programů v angličtině.

„Ze všech Evropanů cestují Britové tradičně nejméně,“ vysvětluje podnikatel Mark Huntington, který v roce 2006 založil agenturu, kde se britští studenti mohou informovat o zahraničních studiích. „Když už vůbec někam odjížděli, tak do Austrálie nebo do Spojených států.“ Evropské vysoké školy je příliš nezajímaly a nizozemské už vůbec ne.

Za dva roky se ale všechno rapidně změnilo. Zpočátku se o studijní pobyt v Nizozemí zajímal tak jeden gymnazista z deseti, letos už je to víc než polovina. „Nizozemí je dnes po Austrálii a Spojených státech třetí nejoblíbenější zemí,“ vysvětluje Huntington, který v letošním roce připravuje nábor studentů pro deset nizozemských vzdělávacích zařízení.

„Hlavním důvodem zájmu Britů o studium v Nizozemí jsou peníze,“ tvrdí Huntington, ale také náplň studia. „Nizozemské programy jsou často praktičtější povahy a lépe studenty připravují na profesní život. Ve Velké Británii už není získání diplomu samo o sobě ničím mimořádným. Je potřeba nějak vyniknout na trhu práce.“

Nizozemské vysoké školy přijímají Brity rády. „Je to pro nás nová a zajímavá skupina. Pro ostatní studenty je dobré, když slyší mluvit anglicky rodilé mluvčí,“ vysvětluje mluvčíuniverzity v Groningenu. Britští studenti také odpovídají mezinárodnímu profiluMaastrichtské univerzity. Za předpokladu, že jsou motivovaní, zdůrazňuje mluvčí. „U nich platí, že jakmile se někdo dostane na univerzitu, tak už uspěje. U nás se studenti dostanou na školu snadněji, ale také snadněji studia zanechávají. Tohle si Britové musejí uvědomit.“