Vyberte si jazyk
Německo nechápe závažnost krize v Evropě v jejím historickém rozměru, varují britský historik Niall Ferguson a americký ekonom Nouriel Roubini. Profesoři Harvardu a New York University ve svém společném komentáři otištěném listy Spiegel a Financial Times připomínají, že v roce 1933 přivodila pád demokratických systémů v Evropě právě bankovní krize, a volají proto k přijetí konkrétních opatření ve snaze předejít zhroucení EU:
Čím je odchod Řecka z měnové unie pravděpodobnější, tím je větší tlak na španělské banky, což by mohlo vyvolat run na banky [výběry vkladů], který by mohl rozložit i ECB. V evropském finančním systému již probíhá ve velkém měřítku znárodňování. Tento proces by mohl přivést Unii k naprostému rozkladu.
Ferguson a Roubini nespatřují jiné východisko, než komunitarizaci odpovědnosti za umořování dluhu prostřednictvím nového dočasného fondu. Navrhují přímé úvěry na rekapitalizaci bank. Podle jejich názoru by především Německo mělo akceptovat vyšší míru inflace a vzdát se politiky úsporných opatření:
Z tohoto důvodu je třeba obnovit růst a vzdát se politiky přehnaných úsporných opatření. ECB musí zmírnit svou měnovou politiku, euro musí oslabit a je třeba zavést fiskální pobídky. Potřebujeme programy budování infrastruktury a zvyšování platů v klíčových zemích, což povede k povzbuzení spotřeby.
Newsletter v češtině
