Dokument o dvou tisících stranách popisuje mediální průmysl (určitou čtvrtou moc po moci výkonné a zákonodárné a soudní) jako prostředí, ve kterém bují korupce a obtěžování. To často hraničí s perzekucí. Komise doporučuje vytvoření nezávislého regulátora, který by se opíral o novou legislativu. Britský tisk odpověděl jednohlasně – podpořil volání po reformě, ale zároveň odmítl vznik nového právního rámce s tím, že nová legislativa by slabila svobodu tisku a jeho schopnost volat mocné k odpovědnosti.

Podle Philipa Stephense v listu Financial Times,

Cover

se lord Leveson návrhem nového regulačního systému, který by byl nezávislý na vládě i parlamentu, ale opíral se o legislativu, pokusil naznačit, kudy dál. To ještě neznamená, jak prohlašuje Rupert Murdoch a jeho kumpáni, státní regulaci tisku. Levesonův základní argument je správný. Měl ale zajít mnohem dál v otázce ochranných mechanismů pro média, která naopak plní svůj úkol pohánět mocné a vlivné k odpovědnosti.

Také úvodník listu The Daily Telegraph kritizuje návrh právně zakotveného regulačního orgánu:

Cover

Bylo by chybou využívat špatného chování menšiny jako záminky k zavedení prvního tiskového zákona od roku 1695, kdy byl zrušen zákon o cenzuře. Ať už si soudce [Leveson] děla jakékoliv naděje, mohlo by to snadno vést ke státnímu vměšování. Ve zprávě je spousta dobrých návrhů – například na levnou a účinnou arbitráž, která by obětem pomohla rychle se domoci nápravy – ty by měly být základem nové regulace tisku.

DeníkSun, sesterský titul jiného Murdochova bulvárního listu News of the World, který po skandálu kolem nelegálních odposlechů přestal vycházet, nicméně dodává:

Cover

Změna musela přijít. A taky už přišla. Sun uznal své dřívější chyby tím, že změnil svou novinářskou kulturu a zlepšil řízení společnosti... Hlavní návrh [komise na vytvoření] nové legislativy, která by mohla vést ke státnímu dohledu nad tiskem, je však velmi znepokojivý. Do jaké míry by byl orgán, jenž se musí zodpovídat poslancům, opravdu „nezávislý“? Taková legislativa by státním úředníkům umožnila vkráčet do redakce listu jako je Sun a zcenzurovat konkrétní zprávy. Británie by se změnila z bašty demokracie v represivní symbol utajování skutečností. Zloba a touha po pomstě nejsou důvodem, který by nás opravňoval ukončit 300 let svobody tisku.