Děti v Evropské centru pohádek v Pacanowě, 200 km jižně od Varšavy.

Děti vycházejí z módy

Dnešní Polky se místo dětí raději věnují studiu. Mateřství odkládají a někdy je už pozdě. Polsko má nakročeno do čela žebříčku zemí s nejnižší porodností, upozorňuje komentátorka týdeníku Polityka.

Zveřejněno dne 17 prosince 2012 v 11:47
Děti v Evropské centru pohádek v Pacanowě, 200 km jižně od Varšavy.

Demografové upozorňují, že jestli bude pokračovat stávající tendence, pak se matkami stanou pouze dvě dívky ze tří. Už teď je jisté, že téměř pětina žen narozených v 70. a 80. letech dítě mít nebude, přičemž v generaci z let šedesátých to byla jen každá osmá žena. Šlo by tak o jednu z nejnižších měr porodnosti na světě. V Japonsku, Spojených státech či Británii se mateřství vzdává skoro každá čtvrtá žena.

Podle vědců je hlavním důvodem propadu porodnosti prodlužování doby studia. V Polsku zažíváme hotový studijní boom: vysokoškolský titul má většina žen z populačních ročníků 80. a 90. let. Z 2,5 milionů mladých žen mezi 18 a 22 lety jich na vysoké škole studuje 1,9 milionu. Nevalně fungující trh práce se špatně nastavenými smlouvami a vysokým rizikem nezaměstnanosti to rozhodně nespasí. Věk prvorodiček se neustále zvyšuje. Za posledních patnáct let zvýšil o více než dva roky. Počet žen, které porodí první dítě po třicítce se zdvojnásobil.

Potíže s početím

Genetická evoluce však se společenskými změnami krok nedrží. Tělo není pro mateřství po třicítce stavěno. Vědci odhadují, že v Polsku mají s početím problémy dvě pětiny párů. Medicína jim sice může pomoci, ale metoda oplodnění ve zkumavce, která patří mezi jedno z nejspolehlivějších řešení neplodnosti, byla dosud dostupná pouze těm nejbohatším. Nedávno vláda protlačila v parlamentu zákon, kterým otevřela cestu veřejnému financování oplodnění ze zkumavky, na které čeká 30 tisíc párů. Ovšem bez zákona o bioetice a vzhledem k odporu církve k umělému oplodnění hrozí, že neplodným párům se tato pomoc stejně nedostane.

Nejsou muži

Nezadaným absolventkám se nedaří nacházet životní partnery. Ze studií výzkumného programu Famwell, které provedl Demografický ústav při varšavské Vysoké obchodní škole, vyplývá, že téměř polovině bezdětných žen narozených v 60. letech se prostě nepodařilo navázat dostatečně stabilní vztah pro založení rodiny. Zčásti proto, že single žena s diplomem nemá zájem o muže bez diplomu. Podle statistik v Polsku takové páry téměř neexistují. Ale není to jen otázka diplomu.

Newsletter v češtině

Mimo velká města je tu ještě jeden problém, který se týká nezadaných mladých mužů žijících na půl cesty mezi minulostí a současností. Stejně jako za starých dobrých časů se nechtějí podílet na domácích pracích, ale zároveň se nemají v úmyslu zhostit ani aspektů spojovaných s tradiční mužskou rolí, tedy hlavy a živitele rodiny. Svobodné, vzdělané, stále více nezávislé a mobilní ženy (právě ty tvoří poslední velkou vlnu polské emigrace) si už na svá bedra veškerou odpovědnost brát nechtějí.

Řada z nich přitom tradiční schéma - ona doma, on v dobře placené práci - úplně nezavrhuje. Ovšem práce a dobře placené k tomu se jaksi nedostává. Smyčka se uzavírá.

Proč se omezovat?

Nezadané ženy z města kritizují nadbytek bázlivých mužů, kteří utíkají od zodpovědnosti, od dlouhodobých vztahů. Dnes je totiž jako nikdy předtím možné díky internetu létat od jednoho potěšení k druhému, proč se tedy omezovat na trvalý vztah s jednou a tou samou osobou?

Podle demografů je v Polsku zhruba sedm milionů nezadaných ve věku 25 až 45 let. Podle zprávy OECD žije minimálně 40 % osob ve věku 25-35 let se svými rodiči, přičemž mají s někým neformální vztah.

Nechci být „polská matka“

Jestliže se dnešní ženy nemají tolik k založení rodiny, je to také proto, že jsou dcerami „polských matek“ (ochotných obětovat pro své děti a rodinu vše). V dětství vídávaly své matky vyčerpané dvojnásobnou pracovní zátěží: v zaměstnání a doma. Pro ženy narozené v 50. letech znamenalo manželství automaticky snížení životní úrovně a znevážení hodnoty vlastního života. Jejich dcery se do stejného postavení dostat nechtějí.

Antropologové upozorňují, že postavení dítěte v plánech do budoucna, potřeby a cíle se od základu změnily. Psychoterapeuti nicméně varují, že nerealizovaná touha po dítěti je jednou z nejnáročnějších životních situací. Ale netýká se to všech. Moderní věda odstranila rodičovský instinkt. A některé ženy, i když se třeba už staly matkami, jej necítí. Nerození se stalo součástí rozvoje civilizace stejně jako prodlužování lidského života.

Ovšem touha být rodičem může být ohromná. Většina lidí nezávisle na žebříčku hodnot po dětech touží. Považují je za zásadní zkušenost lásky. Zkušenost, která je zdrojem smyslu života a nakonec i demografického růstu.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma