Zpráva Globální oteplování
Větrné elektrárny v hrabství Waterford v Irsku.

EU se vydala špatnou cestou

Evropská ambice, která počítá do roku 2020 se snížením emisí skleníkových plynů o 20% z úrovně z roku 1990, bude stát miliardy euro, avšak na oteplování klimatu nebude mít prakticky žádný vliv. Provokativní pohled Bjørn Lomborga na ekologii.

Zveřejněno dne 19 července 2010 v 12:44
Větrné elektrárny v hrabství Waterford v Irsku.

Evropští lídři toho mají hodně na práci. Finanční krize vedla k přijetí několika národních stimulačních balíčků a ke společné snaze udržet Řecko nad hladinou, zatímco EU čelí nebezpečí, že ji předhoní rychleji rostoucí ekonomiky, ve kterých je výroba efektivnější a levnější.

Jediným pozitivem je to, že politici zůstávají věrni svým slibům o boji proti globálnímu oteplování. Jejich plány však bohužel před kritikou neobstojí. Nový výzkum ukazuje, že strategie EU „20/20/20”, která si klade za cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % pod úroveň let devadesátých (a zajistit aby 20 % energie pocházelo z obnovitelných zdrojů), bude stát stovky miliard eur, prospěch z ní však bude pouze nepatrný. Jen Británie za ni ročně zaplatí 35 miliard eur (891 miliard korun).

Analýza nákladů a výnosů, kterou provedl ekonom zabývající se klimatickými změnami Richard Tol, ukazuje, že žádné regionální snížení uhlíkových emisí nebude mít samo o sobě více než jen velmi malý vliv na globální růst emisí a oteplování. To sice není postačujícím argumentem proti takovým strategiím, dokazuje to však, že je naprosto nezbytné, aby čísla spolu souhlasila.

Situaci zhoršuje závazek v podobě 20% energie z obnovitelných zdrojů

EU nedávno uvedla, že dosažení emisních cílů ji bude stát 39 miliard liber ročně. Jde o nepravděpodobně optimistické číslo. Zprůměrováním nejrespektovanějších ekonomických modelů je jasné, že i když se politikům podaří věci dobře uspořádat, náklady se vyšplhají nejméně na 106 miliard liber ročně.

Newsletter v češtině

A o takovém dobrém uspořádání se však zatím mluvit nedá. Evropa věci naopak zkomplikovala tím, že vytvořila více byrokracie a více omezení – zvláště onen dvacetiprocentní cíl pro obnovitelné zdroje. Tento cíl bude drahý, protože populární „zelené“ energetické zdroje, jako jsou vítr či solární panely, stojí více, než nahrazení uhlí zemním plynem. Výsledkem bude to, že opravdové náklady strategie EU dosáhnou nejspíše až 170 miliard liber.

Ve své studii pro Kodaňské centrum pro konsenzus, Tol hodnotil čistý ekonomický užitek, který tato strategie přinese. Pomocí obecně uznávaného odhadu, že cena škod vyprodukovaných tunou CO2 je asi 7 dolarů (138 Kč), Tol zjistil, že celkový přínos této strategie EU by byl pouze asi 5,7 miliard liber (171 miliard Kč). Jinými slovy, každé euro, které padne na její uvedení do praxe, přinese užitek v ceně pouze asi 3 eurocenty (70 haléřů). Můj vlastní výzkum ukazuje, že na konci tohoto století sníží strategie EU teplotní růst asi o 0,05°C – což je rozdíl téměř neměřitelný.

Evropa by měla raději investovat do zelené energie

Tragédií je, že EU by byla schopná světu i sobě prospět mnohem více. Za mnohem méně než 8 miliard liber ročně by EU mohla snížit výskyt malárie na polovinu, zajistit stopové prvky (zvláště vitamín A a zinek) 80 procentům podvyživených dětí na světě a zabránit milionu dětských úmrtí na tuberkulózu.

Lídři EU by boj proti klimatickým změnám vzdát neměli. Místo utrácení obrovských sum na strategii, která postrádá smysl, by však raději měli investovat do vývoje zelených technologických alternativ. Důvodem, proč je snížení uhlíkových emisí tak drahé, je absolutní nepřipravenost alternativních zelených technologií nahradit ropu a tuhá paliva. Pokud se toto díky investicím do výzkumu a vývoje změní, globální bezvýchodná situace týkající se klimatických změn zmizí. Kdybychom měli k dispozici levné ekologické zdroje energie, tak by je všichni – včetně Číny a Indie – kupovali a dlouhodobé emise by se podstatně snížily.

Evropa naopak musí opustit cestu, která postrádá ekonomický smysl – bohužel se však zdá, že na ní bude setrvávat i nadále. Evropská komise si nyní přeje zvýšit cílové snížení emisí na 30 % pod úroveň 90. let – což by podle Tolových propočtů stálo asi 370 miliard liber ročně, tedy dvakrát tolik co existující projekt. Výsledkem by během příštích 90 let bylo snížení o dodatečnou jednu setinu stupně.

Zatímco jejich vliv na globální oteplování bude jen malý, podobně drahé a špatně rozvržené plány uhlíkových emisí zaviní rozsáhlé hospodářské škody a politické spory. Evropa musí změnit kurz.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma