EU v cíli překážkového běhu

Před více než dvaceti lety uznalo Německo Ze sedmadvaceti členských států Evropské unie uznalo Německo před dvaceti lety nezávislost Chorvatska jako první [Unii v té době tvořilo pouze 12 zemí]. Dokonce tehdy pohrozilo, že tak učiní nezávisle na ostatních, pokud Unie nedojde ke konsenzu. Dnes je Německo mezi posledními státy, ne-li vůbec tím posledním, které mají smlouvu o přijetí Chorvatska do EU ratifikovat.

Není to ani konec love story mezi Německem a Chorvatskem, ani odveta za vyřazení ve čtvrtfinále na Mistrovství světa ve fotbale v roce 1998. Německo stojí v čele zemí skeptických k dalšímu rozšiřování Unie proto, že není spokojeno se situací v některých nově přijatých členských státech EU. Spolu s Nizozemskem, Dánskem a Finskem se domnívá, že si Unie nemůže z politických důvodů dovolit ustupovat ze základních pravidel fungování EU, tj. respektování právního státu a boje proti korupci a organizovanému zločinu. Výše uvedené státy mají zato, že o dodržování těchto pravidel už nelze dále smlouvat. Německo dokonce navrhlo, aby Brusel monitoroval všechny státy Unie, staré i nové, a v případě, že nebudou společná pravidla respektovat, na ně uvalil sankce, například jim zamezil přístup k některým fondům.

Politické důvody získaly navrch

Tyto státy se domnívají, že rozšiřování EU je jednou z nejvýznamnějších kapitol v dějinách Evropy. Dánsko a Finsko, které k Unii rovněž přistoupily v rámci procesu rozšiřování, poukazují na to, že v tomto procesu existuje řada chyb. Dnes vychází najevo, že některé země vstoupily do EU ne zcela připraveny. Dokonce i Evropská komise se ve své době domnívala, že Řecko nesplňuje všechny podmínky nutné k získání statusu kandidátské země. Ale v době studené války mu z politických důvodů otevřela své brány.

I Kypr vstoupil do Unie, přestože stále nepřevzal kontrolu. nad celým svým územím. Řecko pohrozilo, že pokud se Kypr nestane součástí skupiny, bude vetovat vstup devíti nových zemí. Co se Bulharska a Rumunska týče, ani po šesti letech členství stále nesplňují veškeré požadované podmínky a musejí se podřídit zvýšenému dohledu Bruselu. Politické důvody tehdy zvítězily nad technickými kritérii přijetí.

Chyba se nebude opakovat

Když se Bulharsko a Rumunsko staly součástí Unie, považovaly to bývalé státy Jugoslávie, stejně jako Albánie za dobré znamení. „Pokud dostaly tyto země zelenou, vstoupíme do Unii brzy i my,“ doufaly. EU dostala lekci: „Udělali jsme chybu, která už se nebude opakovat,“ uzavřel Brusel.

Chorvatsko se muselo s důsledky této „lekce“ popasovat jako první. Muselo splnit ta nejpřísnější vstupní kritéria. Proto také celý proces trval deset let. Kdyby se stejná kritéria uplatňovala dříve, některé země by do EU nevstoupily. Podle poslední zprávy Evropské komise je Chorvatsko připraveno. Unie ho chce využít jako příklad, který má navrátit důvěru v serióznost procesu rozšiřování.

Pohled z Německa

Záhřeb není připraven

Süddeutsche Zeitung se staví skepticky ke zprávě Evropské komise o připravenosti Chorvatska ke vstupu do EU. Bavorský deník poukazuje na ekonomické a politické problémy, které Brusel nevidí anebo nechce vidět:

Když čteme zprávu, máme pocit, že jsme v jiném světě. Odbyté reformy a hospodářská krize, která už několik let řádí v EU, jako by neexistovaly. Na patnácti stránkách stvrzuje Unie bianco podpisem přístup Chorvatska k EU, které přitom není na vstup připraveno.

Ve skutečnosti vládne Chorvatsku, podobně jako Řecku, klientelistická politika s roztříštěnou administrativou, přebujelým veřejným sektorem a soudnictvím, které po nesmělých reformách stále nefunguje. Korupce a zaostávající hospodářství zemi na vstup do Evropy nepřipravily. To vše jasně vyplývá ze zpráv MMF, Světové banky, Transparency International a OSN. Pouze Evropská komise to zdá se nevidí.