Vyberte si jazyk
Kdo chápe minulost, může ovlivnit budoucnost. Parafráze orwellovského hesla se nabízí při pohledu na současnou situaci Evropské unie. Osvěžující pohled historika Miloše Řezníka na nedávné výroční konferenci Česko-německého diskusního fóra v Pasově na evropskou identitu nabídl klíč k přežití Evropy jako vzkvétající hospodářské, politické a kulturní jednotky.
V kolektivní identitě není důležité jen to, co jsme, ale hlavně to, co nejsme. To byla základní teze profesora Řezníka, kterou dokládal na vývoji moderního nacionalismu v první polovině devatenáctého století, kdy se rozpadal stavovský systém a nové elity nabídly lidem identifikaci s národem pomocí konceptu občanské rovnosti. V průběhu dalšího vývoje se národní identita stala potenciálem konfliktu.
A teď si položme otázku, jakou roli hraje evropská identita. Vzniká jako konstrukt, modeluje se a je otázka, zda se prosadí či neprosadí. Co jí chybí, aby se prosadila, aby sjednotila ty, kteří by se – teoreticky – měli k takové identitě hlásit, protože žijí na společném prostoru, sdílejí společné hodnoty? Aby se Evropa ještě více sjednotila, chybí silný pocit ohrožení. Evropanům chybí společný nepřítel.
