Vyberte si jazyk
Symbolem jednoho nejmenovaného řetězce restaurací rychlého občerstvení je klaun. Děti jej zbožňují, protože ke každému hamburgeru dostanou plastovou hračku. Otevření první restaurace tohoto řetězce v Sofii mám ještě v dobré paměti. Lidé se do něj tehdy parádili jako do opery. Dokonce se snažili si s předstihem rezervovat stoly. Socialismus je totiž naučil, že občas je třeba strávit před obchodem celou noc, aby byl člověk při otevření ve frontě první.
Dnes je to při otevírání obchodů zvučných západních značek stále to samé. Vůbec jsme se nezměnili. Bulhaři si kromě toho rádi připlatí. Možná je to jen další zvyk ze socialismu. Vše ze Západu zkrátka musí stát víc. Čím víc se to leskne, tím je to lepší! V době nedostatku byly ceny stanovovány zcela libovolně. Stále však převažuje jeden princip: Co na tom, že je to drahé, když si to mohu dovolit! A tenkrát jsme byli tak chudí, že jsme na reálnou hodnotu věcí vůbec nemysleli.
V honbě za ziskem vždy nejvíce tratí ti nejchudší. Mazaní manažeři velkých značek si to dobře uvědomují a patřičně na tom profitují. Dnes se proto vyplatí nakupovat spíše v Miláně než v Sofii, protože to v Itálii vyjde levněji. Dlouhá léta jsme s netrpělivostí čekali na otevření prvního obchodního domu Ikea v Sofii [otevřen 20. září], protože jsme slýchávali, že se tam dá nakoupit kvalitní a levné zboží. Přišli jsem ale na to, že v prvním obchodě Ikea v Bulharsku jsou ceny vyšší než v sousedním Rumunsku.
Bulhaři by se možná měli inspirovat zakladatelem značky Ikea. Je to starý pán, který jezdí starým automobilem. Nemění jej za zářivě nový, protože je ekonom. Když jste nesmírně bohatý, je snadné být ekonomem! Když jste chudý, je to složitější: Nezbývá než šetřit. Takové je švédské absurdno na Balkáně: Nabídnout chudým Bulharům skříň, která stojí v Řecku dvakrát méně.
Být ekonomem, vést účetnictví, to je dnešní úděl západního člověka. O proti tomu jsem my pašové a hazardní hráči; jsme dokonce ochotni se poprat, abychom mohli nakupovat za vyšší ceny. Kladl jsem si otázku, proč společnosti Ikea trvalo tak dlouho, než se u nás usadila. Myslím, že je to proto, že rádi nakupujeme šmuky. A k tomu za vysokou cenu.
Někteří z nás věřili, že nám Ikea ukáže, že i levné věci mohou být pevné a spolehlivé. Ale dnes tento řetězec podezíráme z toho, že se dal na kalkul pěkně po balkánsku. Protože u Ikey rozhodně skvěle pochopili psychologii domorodců. Ti rádi nakupují plastové perly. A do jejich ceny je třeba zahrnout touhu po tom si je koupit. Pokud je cena moc nízká, mohlo by je to zklamat. Je to trochu smutné, ale je to tak. Do Bulharska přece dorazila Ikea. Určitě stojí za to si trochu procvičit lokty ve frontě…
Kontext
Poslední členský stát EU má svou Ikeu
První obchodní dům Ikea v Bulharsku otevřel své brány na předměstí Sofie 20. září v napjaté atmosféře. Podle místního tisku švédská značka (ve skutečnosti řecká skupina Fourlis, která v rámci franšízy spravuje i obchodní domy v Aténách a Soluni) nasadila daleko vyšší ceny než v ostatních evropských státech. To však přesto některým Bulharů nezabránilo v tom, aby si stoupli do fronty, aby byli v obchodě první. Bulharsko je posledním členským státem Evropské unie, na jehož trh švédský nábytkářský gigant vstoupil. Svou expanzi do východní Evropy Ikea zahájila v roce 1991.
